Medicína
Období kaštanů
Kaštan – jírovec maďal (Aesculus hippocastanum L.) pochází z Balkánu, Řecka a Bulharska, ale dnes se pěstuje v celé Evropě. Je to statný, 20–25 m vysoký strom s velmi hustou a vysoko klenutou korunou. Větve v dolní části koruny jsou značně silné, odstávající nebo příkře vystoupavé. Pětičetné až sedmičetné listy jsou až 250 mm dlouhé, bílé květy s červenými a žlutými skvrnami jsou uspořádány v 200 až 300 mm dlouhých vzpřímených latách. Plody jsou pichlavé tobolky s 1–3 červenohnědými semeny, kaštany. Jako strom parkový a okrasný je značně oblíben.
Užívanou částí je plod a květ, někdy i kůra z mladých větví. Květy se sbírají v květnu a červnu za slunného počasí, plody na podzim v době úplného dozrání – když volně vypadávají z tobolek, srážené jsou ještě nezralé, a proto nepoužitelné. Plody dosušujeme, aby nezplesnivěly, květy necháváme pomalu schnout, jinak by mohly zhnědnout. Ojediněle se používá i jarní loupaná kůra z mladých větví.
Kaštany obsahují tripertenové saponiny, označované jako escin, třísloviny, pektin. Květy mají podobné složení, ale s menším podílem saponinů. Účinné látky rozpouštějí hleny, mírní kašel a usnadňují vykašlávání. Působí i na oběhový systém. Escin, obsažený také v kůře, je součástí léků na křečové žíly, hemoroidy, bércové vředy, záněty žil a poruchy periferního prokrvování. Působí při poruchách oční sítnice a jejího prokrvování a také při degeneraci očního pozadí. Je to i antisklerotikum, vhodné jako prevence náhlé mozkové příhody. Vylepšuje rychlost krevního oběhu, používá se při léčbě menstruačních poruch.
Za zmínku také stojí pokusy, které využívají homeopatické přípravky k řešení problémů spojených s hyperaktivitou dětí. Kaštan pozitivně působí na pružnost a pevnost cév, má protizánětlivý účinek a zmírňuje otoky, obzvláště lymfatické. Užívá se vnitřně i zvenčí (ve formě masti). Při zánětu horních i dolních cest dýchacích se pije nálev ze dvou až tří čajových lžiček květů na šálek vody. Kaštany jsou kvůli vysokému obsahu saponinů ve větším množství jedovaté.
Příprava
Kaštanový nálev: Rostlina se přelije buď vroucí, nebo osmdesát až
devadesát stupňů Celsia horkou vodou. Nálev by se měl připravovat v porcelánové,
skleněné či nepoškozené smaltované nádobě. Neměl by vůbec přijít do styku s
kovem, zvláště železem či hliníkem. Zejména u tříslovinných rostlin může změnit
některé obsahové látky i vůni nálevu. Rostliny se obvykle nechávají vyluhovat
deset až patnáct minut v přikryté nádobě, aby neunikaly některé těkavé
složky.
Spařené kaštany: 1 čajová lžička nadrobno nasekaných kaštanů se
zalije vroucí vodou a nechá se 3–4 hodiny vyluhovat. Používá se v dávce 100 ml,
a to 3x denně, vždy před jídlem. Uchováváme v lednici.
Vyluhované kaštany v
lihu: 40 g rozkrájených kaštanů necháme vyluhovat v 3 dcl 40% lihu. Po týdnu
výluh přecedíme. Používáme k natírání bolavých kloubů.
