Medicína

Bipolární porucha


Kategorie: Aktuality 
22.září 2003
V rámci vzdělávacích aktivit firmy GSK bylo nosným tématem 17. 9. 03 v Praze na setkání s novináři psychiatrické zamyšlení nad bipolární poruchou – dříve označovanou jako maniodepresivní psychóza.

MUDr. Erik Herman, který se zabývá léčbou poruch nálady a úzkostnými poruchami , informoval o závažnosti postižení (epizodické, často celoživotní postižení), jeho četnosti (postihuje 1–2 % populace) a o jeho fatálnosti (až 19 % nemocných spáchá sebevraždu).

 

Bipolární porucha (střídání neúměrné radosti a nápadně velkého smutku) se vyskytuje ve všech socioekonomických skupinách. Poměr mužů a žen je 1 : 1, ale velice často se objevuje u umělců, spisovatelů, malířů, ale i u politiků. První příznaky bývají nejčastěji mezi 20.–30. rokem. Onemocnění bývá často pozdě diagnostikováno, a tím i pozdě léčeno, což vede k závažným psychosociálním důsledkům pro nemocného i jeho rodinu. Příčina je neznámá. Předpokládá se biologický podklad, nestabilita biochemických procesů v mozku, genetické vlivy až v 15 % , ale na vině je také užívání drog, které v některých případech mohou působit jako spouštěče onemocnění, právě tak jako velký stres nebo těžká choroba.

 

Závěrem: Důležitá je včasná a správná diagnóza a účinná léčba, která by zmírnila nebo zcela zlikvidovala veškeré možnosti dalšího vzplanutí choroby. Vždy patří do rukou odborníka, který ordinuje příslušná antidepresiva, antimanika a stabilizátory nálady podle stavu pacienta. Součástí léčby může u některých případů být i elektrokonvulzivní terapie a psychoterapie.

Autor: zpracováno redakčně