Medicína
Inkontinence – zdravotní i společenský problém
Jedná se o poruchu souhry plnící a vyprazdňovací funkce močového měchýře. Snaha zbavit ženu těchto obtíží na základě cíleného vyšetření se datuje již od posledních desetiletí 19. století. Nesmírný pokrok však přinesl rozvoj urodynamických a zobrazovacích technik ve druhé polovině 20. století, jak uvedl na setkání s novináři počátkem května 2003 doc. MUDr. Michael Halaška, DrSc., přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky 1. LF UK a FN Na Bulovce.
Příčiny inkontinence jsou extrauretrální (vrozené vady, píštěle) a uretrální, charakterizované změnou tlakových poměrů mezi močovým měchýřem a močovodem. Řadí se sem inkontinence urgentní, reflexní, přepadové a stresové. Všechny případy po řádném vyšetření a přesném stanovení typu poruchy řeší urogynekolog.
Léčení vyžaduje speciální postupy (dle typu inkontinence, věku a zdravotního stavu pacientky). Zahrnuje mj. sanaci infekcí, gymnastiku pánevního dna, trénink močového měchýře a další. Další řešení je buď operativní (kolpopexe, uretropexe) nebo zavedení tzv. TVT pásky (Trouble-free vaginal tape), která méně zatěžuje ženu, dá se provést ambulantně s vyloučením narkózy. Ačkoliv má také svá určitá negativa, je ženami snášena vesměs dobře.
Dle statistik je zachycen příležitostný únik moči až u 52 % žen mladších 30 let, ženy středního věku jsou postiženy ve 24,5 % a ženy starší 60 let ve 23, 5 % . Dle odborníků lze zhruba říci, že 20 % všech žen hledá pomoc při řešení inkontinence.
Informace by proto měla pomoci ženám, které se dosud pro své osobní zábrany s touto poruchou neléčily, ani nevyhledaly žádnou odbornou pomoc. Telefonní linka, která sloužila jako informační zdroj, končí svou činnost. Informace lze však získat na: www.inkontinence.com