Medicína
Dejte se očkovat proti žloutence právě teď
Cílem projektu je významnou slevou vakcíny motivovat občany k očkování proti nebezpečnému infekčnímu onemocnění, které může člověka poznamenat na zbytek života. Od července 2001 jsou novorozenci a dvanáctiletí očkováni proti hepatitidě B (imunita vydrží na celý život) ze zákona zdarma, takže během10 let bude každý jedinec do 24 let oočkován.
Ostatní osoby si očkování musejí zaplatit. Organizátoři akce si od ní slibují zvýšení šance omezení výskytu hepatitidy A a B zejména u mladých lidí od 15 do 24 let, kteří jsou vzhledem k experimentování s drogami a k častému promiskuitnímu chování zvlášť ohroženou skupinou z hlediska infekce hepatitidou B. Kombinovaná vakcína, které se akce týká, chrání i proti hepatitidě A (protilátky přetrvávají v těle 10 až 30 let), kterou jsou ohroženy zejména malé děti ve věku 3–6 let a pak věková skupina mladých lidí (20–34 let). Druhá dávka se aplikuje měsíc po první, třetí pět měsíců po druhé.
O očkování můžete požádat svého praktického lékaře (nebo ve zdravotním ústavu – dř. hygienická stanice), který již zařídí vše potřebné. Děti do 19 let se mohou nechat očkovat u svého dětského lékaře. Ač je třetí dávka vakcíny zdarma, je třeba uhradit v ordinaci poplatek za její aplikaci, obvykle je to asi 100 Kč při každém očkování. V akci „Třetí dávka zdarma“ ušetří každý cenu jedné dávky - dospělý asi 1 600 Kč, pro dítě je asi o 1 000 Kč levnější. Některé zdravotní pojišťovny na očkování kombinovanou vakcínou svým klientům přispívají. U hepatitidy A neplatí zcela obecné povědomí, že jde jen o onemocnění malých dětí, ač i podle statistik je většina nemocných školního nebo předškolního věku.
V roce 2001 bylo takových případů 114, ale ve skupině lidí ve věku 20 až 34 let bylo evidováno 95 případů. Výskyt onemocnění je nejvyšší na podzim, protože hepatitida A patří mezi nejčastěji importovaná onemocnění ze zahraničí, proti kterým se lze chránit očkováním. Největší nepříjemností této nemoci je nutnost dlouhodobé izolace na infekčním oddělení, obvykle 2 týdny, při těžším průběhu i podstatně déle. Po tomto období následuje dvou- až tříměsíční rekonvalescence a po dalších 6 až 12 měsíců je třeba dodržovat všelijaká režimová opatření. Je také třeba sledovat všechny osoby, které se dostaly s nemocným do kontaktu. Onemocnění se rychle přenáší kontaminací okolních předmětů a potravin nemytýma rukama nemocného.
Virus se může dostat do odpadních vod (odpadních jímek) a znečistit pitnou vodu ve studnách. U dětí onemocnění obvykle probíhá lehce (a často skrytě, bez zežloutnutí), na rozdíl od dospělých. První příznaky nemoci jsou podobné jako u chřipky, později může – i nemusí – dojít k zežloutnutí pokožky a očního bělma. Inkubační doba je 15 až 50 dní, ale nemocný je pro své okolí nebezpečný už jeden až dva týdny před propuknutím choroby. Hepatitidou B jsou ohroženi zejména mladí lidé. Jen v ČR připadlo v roce 2001 na tuto věkovou skupinu z celkových 457 případů 177 (38,7 %).
Nejvíce se na šíření nemoci podílejí sdílené injekční jehly při nitrožilní
aplikaci drog a rizikové sexuální jednání. Dalšími v řadě viníků je tetování a piercing. Virus se může při porodu přenést z matky na dítě. Záludností nemoci je možnost jejího přechodu do chronické formy, což se stává u 5 až 10 % dospělých a v 90 až 100 % případů u novorozenců. Ta může přejít v cirhózu nebo rakovinu jater. Pacient s aktivní chronickou hepatitidou je trvalým zdrojem infekce. Inkubační doba hepatitidy B je 30 až 180 dnů, počáteční příznaky jsou opět podobné chřipkovému onemocnění a mohou odeznít a za 4 až 6 týdnů se objeví akutní fáze nemoci.
Virem hepatitidy B je celosvětově infikováno asi 300 až 500 milionů lidí a ročně umřou na následky chronické formy onemocnění asi 2 miliony. Proti hepatitidě typu C očkování neexistuje. Lze se jí nakazit opakovaně. Je dnes velmi běžná mezi narkomany. Očkování proti typu B ale škody z hepatitidy C poněkud omezuje.
