Medicína
Rulík zlomocný
Tmavě
modré, lesklé bobule rulíku zlomocného mohou děti považovat za "přerostlou
borůvku". Pozor! Tato záměna je velice nebezpečná! Rulík zlomocný z čeledi
lilkovitých (Solanace) patří mezi prudce jedovaté rostliny a jakákoliv
manipulace s listy, kořeny nebo bobulemi patří výhradně do rukou odborníků.
Popis:
Rulík zlomocný (Atropa
bella-donna L.) je vytrvalá rostlina dorůstající do výšky až 120 cm. Listy
rulíku jsou celokrajné, střídavé. Rulík kvete nápadnými červenohnědými květy,
které vykvétají v paždí listů a tvarem mohou připomínat zvonek. Jsou pětičetné.
Pětičetný kalich vytrvává i za plodu. Uprostřed pěti kališních cípů dozrává
tmavě modrá až černá lesklá bobule.
Rozšíření:
Rulík zlomocný je původní v jižní a střední
Evropě. Roste ve středních polohách v lesních lemech a na světlinách.
Historie používání:
S rulíkem pracovali
již od starověku tři kategorie osob. Lékaři, nebo léčitelé, traviči a
čarodějnice. Jako jed používala rulík např. Livie, manželka císaře Augusta,
která díky jeho účinkům připravila o život řadu nepohodlných osob. Při válce
Skotska proti norskému králi Svenu Canutovi v 11. století otrávili Skotové
potraviny v norském táboře a díky tomu konflikt vyhráli. I Matthioli ve svém
herbáři poukazuje na možnost otravy rulíkem a před jeho domácím používáním spíše
varuje. Účinků rulíku zlomocného využívaly v období renesance italské dámy,
které si z plodů vyráběly líčidla, nebo přímo vstřikovaly rulíkovou šťávu do
očí. Jejich zorničky byly pak široce otevřené, jakoby zasněné, a dámy o to
přitažlivější. Proto se rulíku říká "bella donna", tedy krásná žena. Rulík
neboli němnice či nadragule byl součástí středověkých čarodějných létacích mastí
a nápojů lásky. Dobývání kořene rulíku bylo nelehkou záležitostí, při které se
musela dodržovat přísná pravidla, podobně jako při dobývání kořene mandragory.
Rostlinu totiž hlídá samotný ďábel, kterého je potřeba nejprve přelstít, aby
rostlinu vydal. Pokud se to podaří, kořen rulíku pak přináší majiteli štěstí v
kartách, nebo si s jeho pomocí mohou děvčata přičarovat lásku a nápadníky. Podle
popisu v Shakespearově dramatu Romeo a Julie můžeme usuzovat, že lektvar
obsahující rulík zlomocný pravděpodobně pozřela také Julie. Rulík patřil ke
klasickým prostředkům v očním lékařství, kdy se používal při vyšetřování
sítnice. Příslušníci habsburské dynastie, kteří trpěli Parkinsonovou chorobou,
se podrobovali tzv. bulharské kúře, ve které se používal extrakt z kořene rulíku
zlomocného.
Sběr:
Listy (Belladonnae folium) rulíku se
sbírají v letních měsících v době tvorby plodů. Kořeny se získávají ze tří nebo
čtyřletých rostlin.
Obsahové látky:
Hlavními obsahovými látkami jsou prudce
jedovaté tropanové alkaloidy (0,2 až 1,3 %). Z toho tvoří 98% L-hyoscyamin, dále
atropin (v čerstvé droze jen ve stopách) a skopolamin, belladonnin. Listy
obsahují také flavonoid beta-metyleskuletin. Rostlina obsahuje dále kumariny a
třísloviny.
Vlastnosti:
Parasympatolytikum, antiastmatikum,
spazmolytikum.
Účinek na organismus:
Droga působí jako
parasympatolytikum, tzn. že uvolňuje křeče hladkého svalstva, mírní nutkání na
dávení, rozšiřuje zorničky, mírní nadměrné slinění. Je součástí antiastmatických
cigaret a tablet. Používá se také v terapii Parkinsonovy choroby.
Použití:
Domácí laické používání drogy je vzhledem k
její vysoké toxicitě nepřípustné. Maximální jednotlivá dávka Belladonnae
folium je 0,2 g a maximální denní dávka je 0,6 g.
Toxicita a vedlejší účinky:
Rulík zlomocný je prudce
jedovatá rostlina. Silná otrava může mít smrtelné následky. Otrava se projevuje
suchým pocitem v ústech, zrychlením tepu, zčervenáním a oteplením kůže, zvýšením
tělesné teploty, rozšířením zorniček. Rulík vyvolává zrakové, čichové a sluchové
halucinace. Projevuje se křečemi až bezvědomím. Smrtelná dávka u dítěte může být
v závislosti na věku a hmotnosti již 3 až 4 bobule, pro dospělého je 10 až 12
bobulí.
Léčba:
Při otravě je nutný okamžitý výplach žaludku
velkým množstvím vody a aktivního uhlí. Vyvoláme zvracení okamžitým podáním
vlažné vody. V případě kómatu poskytneme postiženému umělé dýchání. Specifickou
protilátkou je fysostigmin.
Zajímavosti:
V Sedmihradsku věří, že kdo okusí kousek
rulíku, propadne zvláštnímu druhu šílenství. Spočívá v tom, že ten, kdo pozřel
rulík, udělá vše, co si přeje ten, kdo mu rulík podal. Tato pověra se nám může
zdát neuvěřitelná, ale má pravdivé jádro. Rulík obsahuje totiž skopolamin, zvaný
alkaloid pravdy. Po jeho aplikaci se pacient zřetelně uklidní a dostaví se stav
podobný spánku, ve kterém je pacientova vůle pozměněna. Pacient může např.
odpovídat na otázky, které by v bdělém stavu nikdy nezodpověděl. Skopolamin se
používal za druhé světové války, dnes je jeho používání k těmto účelům zakázáno.