Choroby

Impetigo je povrchové infekční onemocnění kůže. Řadí se mezi povrchové pyodermie a je nejčastěji způsobeno streptokoky. S impetigem se setkáváme především u dětí, a to zejména koncem léta. Přenáší se buď přímým kontaktem, nebo používáním společných předmětů, jako jsou žínky či ručníky. V některých případech může dotyčný infikovat sám sebe, např. při streptokokové infekci horních cest dýchacích.

Onemocnění se manifestuje ve formě malých červených skvrnek, na kterých se vysévají drobné puchýřky. Tyto puchýřky prakticky okamžitě praskají a produkují tkáňový mok. Ten zasychá ve formě žlutých stroupků, které splývají v rozsáhlejší oblasti. Vyskytuje se převážně na odkrytých částech těla, jako je obličej (zejména okolí rtů a nosu) či ruce. V některých případech může být impetigo provázeno bolestivým zduřením mízních uzlin, horečkou, malátností a nechutenstvím. V maximálně 5 % případů může být impetigo komplikováno doprovodným zánětem ledvin (akutní glomerulonefritidou).

V těžkých případech je nutné přistoupit k vnitřní léčbě s použitím antibiotik. Většinou však stačí (poměrně drasticky vypadající, nicméně účinná) zevní léčba. Ta spočívá v odstranění zaschých strupů a krytu dosud neprasklých puchýřků pomocí teplé vody a mýdla. K tomuto odstraňování lze použít i některé masti obsahující kyselinu salicylovou (např. Saloxyl). Poté je dobré oplachovat (dezinfikovat) slabým roztokem hypermanganu. Lékař obvykle doporučí i použití nějaké antibakteriální masti (tu je nutné aplikovat skutečně až po odstranění všech puchýřků a strupů). V žádném případě se při tomto onemocnění nemohou aplikovat masti, které obsahují kortikosteroidy - ty totiž zvyšují náchylnost kůže k infekci.

Tweet