Medicína
Průjem u kojenců
Pokud má kojenec průjem, je třeba si všímat častosti stolice, její konzistence a barvy, eventuálně její příměsi, jako je hlen nebo krev. Sledujeme samozřejmě teplotu a chování dítěte. Dítě může při akutní kojenecké gastroenteritidě také zvracet. Vodnaté stříkající stolice svědčí spíše pro postižení tenkého střeva, hlenové, eventuálně s příměsí krve pro postižení střeva tlustého.
Příčiny průjmových onemocnění jsou infekční a neinfekční. Jedná se o infekce bakteriemi, viry, bakteriálními toxiny, parazity, plísněmi. Mezi neinfekční příčiny patří potravinové faktory - intolerance při nevhodné kombinaci a množství potravin, potravinové otravy, alergie, antibiotika, léky.
V průběhu gastroenteritid (tedy průjmů) dochází u kojenců snadno k dehydrataci (odvodnění organismu), a to tím snáze, čím je dítě mladší. Nejlépe posoudíme dehydrataci, když známe hmotnost dítěte před onemocněním. Projevy dehydratace jsou nejenom snížení hmotnosti, ale také suchá kůže a oschlé sliznice, dítě je apatické, má vpadlé podkroužené oči a málo močí. Může stoupat teplota. Takto vypadající kojenec musí ihned k lékaři.
Těmto stavům bychom však měli předcházet, a to vhodnou perorální rehydratací (zavodněním), dříve než navštívíme lékaře. Je možné podávat chladnější tmavý čaj oslazený glukopurem (hroznový cukr). Pokud dítě zvrací, nabízíme čaj po lžičkách asi každé dvě minuty. Tato tzv. čajová pauza by měla trvat přibližně 4-6 hodin a pak je možné přistoupit k tzv. realimentaci. Její postup by však měl podrobněji určit lékař podle stavu dítěte a průběhu jeho onemocnění. U lékaře je možné očekávat výtěr stolice, eventuálně rozbor moči a krve. Podle těchto výsledků se řídí léčba, jejíž součástí je však v každém případě a od počátku průjmu dieta. Navíc může lékař doporučit kapky obsahující součásti fyziologické bakteriální střevní flory, eventuálně při pozitivním nálezu ve výtěru stolice je v určitých případech možné použití antibiotik, která se však nepodávají paušálně, neboť většina průjmových onemocnění (i salmonelových infekcí) se upraví spontánně. Virové průjmy nejsou indikací k antibiotické léčbě, viry však mohou způsobit rozšíření bakterií do tenkého střeva a vyvolat stav, který příznivě zareaguje na antibiotickou léčbu.
Zasady dietní léčby:
Obecně lze doporučit (u kojenců do 6 měsíců věku) vyloučit
na krátkou dobu nebo alespoň snížit množství laktózy v mléce. Lze k tomu použít
mléka bezlaktózová nebo mléčný přípravek ředěný v poměru 1 : 1. Zpět k
neředěnému mléku se přechází během 2-5 dnů (postupně zvyšovaná koncentrace
laktózy). Dehydratovaní uměle živení kojenci ve věku 6-l2 měsíců po úvodní
rehydrataci mohou dostávat mléko se sníženou koncentrací laktózy a další
smíšenou stravu obsahující zejména rýži, těstoviny, brambory, suchar, pečivo a
zeleninu. V této fázi není však vhodné zařadit stravu, která by obsahovala novou
bílkovinu. Pokud je dítě pouze kojeno, je možné po určité zavodňovací pauze
(čaj, event. solný roztok od lékaře) postupně nabízet mateřské mléko.
Posuzování úspěšnosti léčby nelze hodnotit podle jakosti stolic, ta se mění až s obnovou střevní sliznice, ale větší důraz klademe na celkový stav kojence, jeho ochotu přijímat tekutiny a na jeho váhovém přírůstku. Pokud se průjem znovu objeví a přetrvává, neváháme s podáváním bezlaktózového mléka a raději opět konzultujeme lékaře.
