Zajímavosti
Základy stupidologie 1
Vztah individuální a skupinové racionality - jsme v pokušení dát v tomto případě slovo racionalita do uvozovek - teoreticky modeluje vězeňské dilema, dilema veřejného statku a tragedie společné pastviny.
Vězeňské dilema
Představme
si dva vězně obviněné ze závažného trestného činu. Každý je ve své cele,
domlouvat se nemohou. Pak si jednoho z nich zavolá vyšetřovatel a sdělí mu, že
bude-li spolupracovat s policií a "shodí" svého spolupachatele, bude propuštěn,
zatímco spolupachatel bude odsouzen na 9 let. To samé však sdělí i druhému
spolupachateli.
Oba vězni pak sedí o samotě a uvažují: "Mám svého partnera
"podrazit"? Nebo mám raději dál zapírat, jako dosud?" Této modelové situaci se
říká vězeňské dilema (prisoner's dilemma). Od r. 1950, kdy byla popsána prvně,
se stala podobně jako dvě další dilemata, předmětem několika tisíc vědeckých
prací.
Dilema veřejného statku
Představme si nějaký druh společného majetku nebo služby,
které se nabízí všem lidem, například televizní vysílání. Užívat je mohou
všichni lidé, bez ohledu na to, zda k jeho existenci přispěli nebo nepřispěli.
Máme platit poplatek za televizi nebo být raději černými diváky? Tomuto dilematu
se říká dilema veřejného statku (public good dilemma).
Dilema (tragedie) společné pastviny
Do třetice si představme skupinu lidí, kteří mají společnou
pastvinu. Každý z nich pěstuje krávy. Individuálně je racionální dostat na
pastvinu co nejvíc svých krav, protože to znamená zisk. Škoda se rozloží na
ostatní členy skupiny. Udělají-li to však všichni, bude výsledkem zpustošená
pastvina a bída všech členů skupiny. Máme omezit svou touhu po zisku, anebo na
nikoho nemyslet a dostat na pastvinu co nejvíce svých krav? Tomuto dilematu se
říká tragedie společné pastviny (tragedy of commons), též sociální past.
Sociální dilemata jsou tedy situace, v nichž
individuální racionalita vede ke kolektivní iracionalitě.
Pojem racionalita je přitom chápán v úzkém "ekonomickém"
smyslu. Individuálně racionální chování způsobí, že se většina nebo všichni
členové skupiny dostanou do horší situace, než je nutné. Mnoho nejobtížnějších
situací, počínaje vztahem mezi dvěma jedinci, konče mezinárodními vztahy, jsou v
principu sociální dilemata.
Z uvedeného vyplývá, že existují dvě skupiny
sociálních dilemat: jedna se týká dvou lidí, další se týká více než dvou lidí.
Sociální dilemata, která se týkají dvou lidí
Teoretická řešení sociálních dilemat často užívají pojmy
teorie her. Hrou je míněna interakce mezi účastníky, kteří se nazývají hráči.
Model vězeňského dilematu může vypadat následujícím způsobem:
1 Tradiční hra
Hráč A a hráč B vyjmou ze svých
peněženek 1 dolar. Rozhodnou se, zda jej v tajnosti dají nebo nedají do obálky.
Pak obálku předají protihráčovi. vedoucí hry zdvojí obnos, který hráč obdrží od
spoluhráče. Hráč může buď podrazit a dolar do obálky nedat, nebo spolupracovat,
dolar do obálky dát. Pokud má hra jen jedno kolo, je výhodné podrazit: -
jestliže hráč A podrazí a hráč B spolupracuje, získává A 2 dolary (jeden od
protihráče, druhý od vedoucího hry, celkem se tedy stane vlastníkem 3 dolarů), B
ztrácí dolar, od vedoucího hry nezíská nic (a naopak). - Jestliže A i B
spolupracují, předají tedy v obálce dolar, získají oba od vedoucího hry po
jednom dolaru. - Jestliže A i B podrazí, zůstane jim jejich dolar. Označíme-li
podraz písmenem P a spolupráci písmenem S a jejich kombinace příslušnou dvojící
písmen, pak co do zisku platí pro vzájemné kombinace chování hráčů při hře
vězeňské dilema pro každého hráče PS > SS > PP > SP.
2 Hra se zárukou
Výsledky vězeňského dilematu
je možné změnit například tím, že je výsledek vzájemné spolupráce výhodnější,
než jednostranný podraz. Pak se hovoří o hře se zárukou (také ujištěním,
assurance game). Lidé bývají ochotni s někým spolupracovat po dobu, v níž mají
jistotu, že bude druhý partner rovněž spolupracovat. Tato hra nemusí vést k
trvalé spolupráci. Jakmile jeden partner podrazí, je výhodně okamžitě podrazit
také. Optimální rovnováhou je v průběhu této hry vzájemná spolupráce, defektní
rovnováhou je vzájemný podraz. Pro tuto hru platí SS > PS > PP > SP.
3 Hra na kuře
Jestliže vede vzájemný podraz k
ještě horšímu výsledku, než jednostranná spolupráce, mluví se o hře na kuře
(chicken game). Název je odvozen z amerického filmu z r. 1955, jenž se jmenoval
Rebel bez příčiny (Rebel without a cause). Princip hry na kuře spočívá v rychlé
jízdě dvou aut proti sobě na úzké silnici. Kdo uhne, ztratí tvář a je "kuře".
(Ve filmu hráči jeli k okraji strmého útesu). Jestliže dokáže jeden hráč
přesvědčit druhého, že je iracionální šílenec jenž neuhne, je výsledkem stejného
chování protihráče smrt obou hráčů. Podrazem se v tomto případě rozumí důsledná,
přesvědčivá simulace iracionálního chování. Spoluprací se rozumí úhybný manévr.
Pro tuto hru platí PS > SS > SP > PP. Připadá vám to jako pustá teorie?
Stačí se vydat za volantem na české silnice a vsadím se, že například v pátek
odpoledne nějakou podobu hry na kuře spatříte nebo prožijete během prvních
desítek minut cesty.
Redakční poznámka: v nejbližšich dnech budou uveřejněna pokračování (2) tohoto eseje
