Bylinky
Bylinky k léčbě cukrovky
V rámci léčení této choroby rostlinami neexistují v současné době žádné
komplexní systémy, které by diabetes mellitus (cukrovku) výrazněji ovlivnily. V
jejím léčení pomocí fytoterapie lze v zásadě sledovat tři základní přístupy: a)
snížení glykémie
b) náhrada cukru vhodnými přírodními necukernými sladidly
c) vybrané dietní doplňky, např. netradiční druhy rostlin, jejichž podzemní
orgány obsahují místo škrobu inulin.
Rostliny snižující hladinu glukózy v krvi
Našich léčivých rostlin, které snižují glykémii, je celá
řada. Většinou jsou také dostatečně známé, a není tedy třeba se s nimi podrobně
zabývat. Knižní trh je zásoben vhodnou odbornou literaturou, a proto je zde
uveden pouze přehled nejdůležitějších u nás rozšířených druhů. Řada dalších,
méně známých, je potom uvedena jinde, neboť snižování hladiny krevního cukru je
pouze jednou z mnoha jejich dalších vlastností. Takovým příkladem jsou např.
některé rostliny se stimulujícími účinky.
Z širokého sortimentu druhů je možné jmenovat smetanku lékařskou (Taraxacum officinale), kde je drogou hlavně kořen, často však i listy, stvoly a květy. Smetanka snižuje hladinu krevního cukru, podobně jako listy borůvky černé (Vaccinium myrtillus), mnohdy užívané ve směsi s lusky fazolu obecného (Phaseolus vulgaris). Využívá se také listů vavřínu ušlechtilého (Laurus nobilis) dále oddenků puškvorce obecného (Acorus calamus) který je však u nás chráněnou rostlinou. Méně rozšířený je macerát z jedovatého jmelí bílého, (Viscum album). Diabetes pozitivně ovlivňuje také užívání natě kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) a v menší míře i některých dalších druhů rostlin.
V České republice jsou v současné době v prodeji čajové směsi, které mají svůj význam jako součást diety a slouží mnohdy jako náhražka pravého čaje. Například Diabetan obsahuje mimo jiné fazolové lusky, borůvkové listy, šalvěj, jestřabinu, truskavec ptačí a smetanku. Je však třeba upozornit, že fytoterapie sledující snížení glykémie má pouze podpůrný význam. V každém případě je vždy nutná konzultace s příslušným odborným lékařem.
Přírodní necukerná sladidla
Rostliny s neobvyklými chuťovými vlastnostmi znal člověk již
v dávné minulosti. Sladká chuť byla vždy v popředí jeho zájmu, což dokumentuje
fakt, že lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra) je popsána na hliněných
tabulkách Asyřanů i v egyptských papyrech. Také v Novém světě měli původní
obyvatelé Ameriky svoji rostlinu se sladícími účinky –stevii. Listy využívali
především Indiáni z kmene Guarana a nazývali ji „azuca-cá“, což znamená sladká
tráva. Sloužila jim nejen ke slazení nápojů a jídel, ale údajně také jako
prostředek proti početí. V posledních desetiletích se systematicky vyhledávají
rostliny neobvyklých chuťových vlastností, a to především s ohledem na možnosti
jejich využití v potravinářském průmyslu a farmacii. Snahou je nalézt zejména
sladké látky necukerného charakteru, mimořádně vysoké kvality, které by měly
uplatnění při výrobě dietních potravin, zvláště pro diabetiky. Vybrány byly
zatím čtyři druhy, u dalších byly zjištěny některé nepříznivé vedlejší účinky,
např. u Glycyrrhiza glabra, jiné čekají teprve na objevení a
využití.