Pálení žáhy
Pálí vás žáha?
Pálení žáhy (pyróza) je nepříjemný bolestivý pocit pálení za hrudní kostí, které se pohybuje od oblasti žaludku směrem vzhůru, do krku. Pálení žáhy je častým příznakem nemoci nazývané refluxní choroba jícnu.
Příčinou refluxní choroby jícnu je zpětný návrat (reflux) kyselého žaludečního obsahu do jícnu. Zpětný tok žaludečního obsahu do jícnu sám o sobě není nemocí a vyskytuje se i u osob, které nemají žádné potíže. Pokud je tento reflux častý a dlouhodobý, pak může dojít k poškození jícnové sliznice, která není tak odolná vůči žaludeční kyselině. Při svém delším působení může tato kyselina lépe pronikat k buňkám v hlubších vrstvách sliznice a dochází ke vzniku vřídků.Organismus se proti návratu žaludečního obsahu brání uzavíráním přechodu žaludku do jícnu (tzv. dolní jícnový svěrač), očistou sliznice (např. spolykané sliny) a odolností sliznice.
Pravděpodobným vysvětlením pro bolest při pálení žáhy je styk kyseliny s nervovými zakončeními v okamžiku, kdy dochází k nadměrnému pronikání kyseliny do sliznice.Působení kyseliny může u pacientů s refluxní chorobou jícnu vyvolat příznaky poškození sliznice, které lze v některých případech zjistit mikroskopickým vyšetřením.
Obtíže se vyskytují denně u 7–10 % obyvatelstva. Nejméně 48 % těhotných žen má příznaky refluxní choroby a z toho 25 % denně. Odhaduje se, že se refluxní choroba vyskytuje u 10–30 % obyvatelstva. Z pacientů, kteří mají příznaky refluxní choroby jícnu, užívá léky 16 % a lékařskou pomoc vyhledá 5 %.
Kromě pálení žáhy mohou být dalšími příznaky refluxní choroby snadné zpětné vtékání žaludečního obsahu do jícnu a úst, výrazné slinění, pocit cizího tělesa v krku, obtížné a bolestivé polykání (mohou být projevy závažnějšího onemocnění). Bolest na hrudi je obvykle spojována s onemocněním srdečním, ale může se tak projevovat i onemocnění jícnu.
Nejspolehlivější metodou pro určení obtíží je endoskopické vyšetření, kdy je možné pohledem pomocí speciálního přístroje – endoskopu vyšetřit sliznici a v případě potřeby odebrat její vzorek. Ten se potom může dále vyšetřit.
Léčba refluxní choroby jícnu zahrnuje: 1. režimová opatření, 2. medikamentózní léčbu, někdy také 3. léčbu chirurgickou..
-
Režimová opatření jsou především: úprava stravování (snížení objemu stravy, častější malé porce, nevhodné je polehávání po jídle a „noční přesnídávky“). Je vhodné individuálně vyloučit některé potraviny a nápoje, které snižují tlak dolního jícnového svěrače a často vyvolávají pálení žáhy (např. česnek, tuky, alkohol, káva, čaj, kyselé džusy). Tlak dolního jícnového svěrače mohou snížit i některé léky (o jejich vhodnosti by měl rozhodnout ošetřující lékař). Z režimových opatření je třeba se vyvarovat situací, kdy dochází ke zvýšení nitrobřišního tlaku, je vhodné zvýšit hlavovou část lůžka, snížit tělesnou váhu a nekouřit.
-
V medikamentózní léčbě jsou užívány léky působící místně a celkově. V místní léčbě jsou základem antacida – neutralizující léky, které ruší okamžitě účinnost kyseliny solné v žaludeční šťávě. Doba jejich působení je relativně krátká. Valná část nemocných, kteří nenavštěvují lékaře, užívá tuto léčbu poměrně dlouhodobě a úspěšně k rychlé úlevě od příznaků. Skupina léků, které působí celkově (redukující léky) se dělí na:léky upravující hybnost a posunující obsah směrem od úst do žaludku a dvanácterníku, a na léky, které potlačují tvorbu kyseliny.
Do této skupiny patří kromě jiných léků i volně prodejný lék. Jedna tabletka tohoto léku zamezí překyselení žaludku na 10–12 hodin..
-
Chirurgická léčba. Pokud není choroba dostatečně a někdy i dlouhodobě léčena, může dojít ke komplikacím. K nim řadíme zúžení jícnu, velké vředy, krvácení, které není příliš časté, a tzv. Barrettův jícen, u něhož je sliznice jícnu nahrazena sliznicí podobnou sliznici žaludeční. Změny tohoto typu jsou prokazovány u dlouhotrvající choroby a sliznice se pak může měnit až do stavů, které předcházejí nádorům.
Řádná léčba může vést k vymizení refluxních příznaků a zhojení zánětu, a tím ke zlepšení kvality života pacientů. Kvalitu života lze při léčbě, jak uvedeno, normalizovat, ale je stále třeba připomínat, že existují situace, kdy je nutné i opakované vyšetřování a pravidelné sledování.
(Podle MUDr. Karla Lukáše, CSc.)
