Medicína

Snížení nadváhy


Kategorie: Nadváha a obezita 
20.leden 2003
V posledním desetiletí dochází v ekonomicky rozvinutých zemích k nárůstu obezity, nemoci charakterizované nadměrným nahromaděním tukové tkáně.
Příčina nadváhy není známa, ale mechanismus je jasný. Energetický příjem překračuje energetický výdej. Ač někteří lidé tvrdí, že prakticky nejí, je vhodné jim připomenout, že zákon o zachování hmoty a energie stále platí. Jedinci s vrozeným nižším metabolickým obratem musejí na redukci váhy vynaložit větší úsilí. I ti mohou získat energii pouze příjmem stravy, při konzumaci čisté vody organismus tukovou tkáň nevytváří.

Tuk v oblasti břicha je nejnebezpečnější
Z hlediska kardiovaskulárního rizika je důležitá distribuce tělesného tuku. Tzv. viscerální či centrální typ obezity, charakterizovaný nahromaděním tukové tkáně v oblasti břicha, má vyšší riziko onemocnění a úmrtností, dvojnásobné u mužů a více než dvojnásobné u žen. Mechanismus, proč právě abdominální typ obezity vede ke zvýšenému kardiovaskulárnímu riziku, není zatím identifikován.

Obezita často doprovází jiné rizikové faktory vývoje aterosklerózy – nepříznivý sérový lipidový profil, hypertenze, diabetes mellitus – a je součástí tzv. metabolického syndromu X, spojeného s vyšším výskytem ischemické choroby srdeční u obou pohlaví. Byla dokumentována pozitivní korelace mezi hmotností a hladinou celkového cholesterolu i tukových částic (LDL, VLDL), které akcelerují vývoj aterosklerózy.

Ateroskleróza a cukrovka
Častý je výskyt hypertenze u obézních jedinců, pokles hmotnosti je vždy spojen s poklesem hodnot krevního tlaku. Hypertenze představuje rovněž hlavní rizikový faktor progrese aterosklerózy. Navíc je nadváha spojena se zbytněním stěny levé komory srdeční, představující rovněž nezávislý rizikový faktor nárůstu kardiovaskulárních onemocnění a kardiovaskulární úmrtnosti. Nadváha vyvolává dále inzulínovou rezistenci, tedy sníženou účinnost inzulínu ve tkáních. Slinivka břišní musí následně produkovat vyšší množství inzulínu. Při delším trvání obezity se u jedinců ve středním a pokročilejším věku vyvíjí nejprve porucha tolerance glukózy a později diabetes mellitus. Oba tyto stavy, které vznikly jako důsledek nadváhy a inzulínové rezistence, jsou poměrně často zastoupeny v naší populaci. Tvoří tzv. metabolický syndrom X, jenž je spojen se zhruba čtyřnásobným nárůstem rizika ischemické choroby srdeční u obou pohlaví.

Jak nadváhu léčit
Terapie nadváhy se zaměřuje na omezení přísunu energie, vytvoření co možná největšího energetického deficitu. Problémem všech terapií je udržení dosahovaného úbytku hmotnosti. Ve většině případů je pokles hmotnosti jen krátkodobý a následuje návrat k původní váze. Při hodnocení různých léčebných postupů se ukázalo, že největší vyhlídky na úspěch mají postupy zaměřené na trvalou změnu hodnocení životních priorit a předsunutí snahy o redukci a udržení zvolené váhy na jedno z prvních míst. Pouze změna životního stylu jedince a praktické podřízení celého životního rytmu úkolu snižovat a později udržet tělesnou hmotnost má naději na dlouhodobý efekt. Přitom je nutné opětovně změnu životní filozofie posilovat. Zvolený dietní režim se odvíjí od představy o rychlosti poklesu hmotnosti. Dietní strava o energetické hodnotě 4000 až 6000 kJ (zhruba 1000 až 1500 kcal) je bezpečná a relativně pohodlná, razantní terapeutické postupy doporučují denní energetický příjem 1600 až 2800 kJ (zhruba 400 až 700 kcal), většinou ve formě proteinů se substitucí vitaminů a iontů. Po ukončení diety by měla následovat změna stravovacích návyků s orientací na složené sacharidy (zelenina, ovoce, těstoviny, vláknina, tmavé pečivo) a vyhýbání se jednoduchým sacharidům a živočišným tukům.

Zvýšení pohybové aktivity zvyšuje energetický deficit méně výrazně, naopak nadměrná pohybová aktivita může v období hladovění vést k metabolické acidóze, stavu ohrožujícímu život jedince.

Léky? Jen ty vyzkoušené.
Farmakoterapie jsou jen pomocným prostředkem druhotného významu. Spolehlivější účinek mají jen léky testované v relevantních klinických studiích. Jsou to produkty uznávaných farmaceutických firem, které nepotřebují sugestivní inzerci s fotografickou dokumentací či zveřejnění řady děkovných dopisů. Léky proti nadváze jsou t. č. na trhu dvojí: snižující chuť k jídlu a snižující vstřebávání tuků ve střevní stěně. K objektivní informaci o farmaceutických přípravcích používaných v léčbě obezity je nutné vždy upozornit na výskyt nežádoucích účinků. Byla například zveřejněna informace o nevratném postižení dvojcípé chlopně u několika jedinců po terapii kombinací určitých anorektik (léků snižujících chuť k jídlu). Tyto léky byly samozřejmě z lékáren staženy. Při vědomí určitých rizik by farmakoterapie měla být nasazena převážně u obézních s již manifestním orgánovým postižením a vedena odborníkem. Jedině tak farmakoterapie obezity může převážit potenciální riziko závažných nežádoucích lékových účinků.

Základem snahy o snížení a udržení nižší hmotnosti je celoživotní kontrola energetického příjmu. Vede sice k poklesu kvality života, ale dopad snížení hmotnosti je mnohonásobný. Spočívá nejen ve vyvolání pocitu dobrého zdraví, nejen v obohacení života o vnímání estetiky vlastního těla, ale zásadní se jeví redukce předčasné úmrtnosti na kardiovaskulární i ostatní nemoci znamenající prodloužení života jedince, a zejména snížení celkové nemocnosti, invalidity a bezmocnosti.

Autor: MUDr. Libor Kameník