Závislosti

Umět recidivu je důležité. Ještě mnohem důležitější a bezpečnější je dokázat ji předejít. Udržovat si dobrý tělesný a duševní stav a život bez hazardní hry chránit je pro patologické hráče trvalým úkolem. Dá se přirovnat k jízdě na kole. Dokud člověk šlape správným směrem, je snadné udržet rovnováhu. Kdyby ale šlapat přestal nebo kdyby si to namířil do příkopu, měl by s rovnováhou potíže. Společně s našimi pacienty jsme přemýšleli o tom, jak recidivám předcházet. Pro větší přehlednost jsme možnosti prevence rozdělili do tří skupin.

Do ní náleží likvidování nebezpečných fantazií. Snění o velké výhře a “přehrávání si” úspěšných her jen posiluje závislost. Podrobte své představy proto nelítostné kritice, vycházející z vašich tvrdých životních zkušeností. Zlikviduje veškerá falešná očekávání od hazardní hry. Předvídejte nebezpečí a buďte schopni je s předstihem rozpoznat, vyhnout se mu nebo mu čelit. Tato prevence na úrovni myšlení se pak v úrovni chování projeví tím, že se například vyhnete nebezpečným situacím nebo nebezpečným známým. Předvídejte následky svých rozhodnutí. Zasaďte svůj problém do rozumného rámce. Anonymní hráči vnímají například patologické hráčství jako nemoc. Tak jako nemocný cukrovkou drží dietu bez cukru, vyplatí se vám dieta bez hazardní hry. Rozum dokáže držet na uzdě city, které by vám mohly uškodit. Tak pronikne hlouběji do problému. Setkal jsem se s patologickým hráčem, který se chtěl kasinu pomstít tím, že “rozbije bank”. Samozřejmě tam jen nechal další peníze. Nejlepší pomstou by bylo hazardní hry bojkotovat. Přijal byste zaměstnání, kde byste pracoval mnoho hodin denně, kde byste nebyl placen, ale musel velké částky sám dávat, a které by vám přinášelo jen hanbu? Asi ne. Dejte tedy z profese patologický hráč rychle výpověď.

Prevence na úrovni myšlení se týká i oblasti vztahů, které jsou pro vás důležité. Mirkovi řekla manželka cosi velmi nepříjemného. Místo toho, aby jí nazlobeně odsekl, položil si otázku: “Proč mi to říká?” Napadlo ho hned několik odpovědí: “Třeba je utahaná z práce, možná se tam zase pohádali nebo má zdravotní potíže...” Z přemýšlení ho vytrhl její hlas: “Promiň, já jsem to tak nemyslela.” No tohle by do ní neřekl. Jsou nebezpečné pocity a stavy, na které je dobré vysílat ostré šípy rozumu, aby člověku neškodily. K nim patří sebelítost, pýcha, sebepodceňování, hněv, přehnaná ctižádost, netrpělivost. Častou chybou myšlení je “budu šťastný až...” (až splatím dluhy, až vyhraju, až dokáži druhým...). Je to omyl, štěstí v budoucnu neexistuje. I kdyby někdo dosáhl svého cíle, může mu požitek kalit bolest zubu, další ctižádost, závist... Šťastní můžeme být teď, tedy v přítomnosti. Mít radost a být v životě spokojený i v obtížných situacích se dá naučit.

Když jsem se vyptával, které emoce jsou pro naše pacienty nebezpečné a mohly by vést k recidivě, dozvěděl jsem se že samota, smutek, hněv, úzkost, vyčerpání, nuda, ale překvapivě také radost. Jak už víme, dobrým způsobem, jak se emočně přeladit je jakkoliv trochu vydatnější tělesná aktivita (práce, cvičení, plavání a podobně). Příznivě působí také relaxace (např. jóga nebo autogenní trénink) u těch, kdo se relaxovat naučili. Nejlepším lékem na vyčerpání je samozřejmě přiměřený odpočinek. Zázračným lékem pro ty, kdo mají smysl pro humor, je smích. Jak už víme, k zvládnutí nebezpečných emocí můžeme použít i svůj rozum. Můžeme například zkoumat, nakolik jsou naše pocity přiměřené současně situaci a nakolik vycházejí z dávno odplynulé minulosti.

Překonat nudu chce tvořivost a vynalézavost. Jestliže vás trápí tento problém, udělejte seznam dvaceti až třiceti činností, které vás někdy zajímaly, nebo které by nás zajímat mohly. Až vás přepadne nuda, budete mít z čeho vybírat. Když se jim daří a jsou v pohodě, měli by si ti, kdo mají problémy, uvědomit následující: Zasluhují si mít se dobře, a proto si nemusí spokojenost kazit. A ještě jednu inspiraci. Zvyšujte svoji odolnost vůči zklamání (frustrační toleranci). Pocity typu “Zasluhuji to, co právě chci teď hned” jsou dětinské. Dospělý člověk se postupně učí přijímat nevyhnutelná omezení.

Je spousta konkrétních věcí, které může člověk dělat pro to, aby se udržel fit a nehrál. Následující seznam není úplný. Možná, že vás napadnou další užitečné aktivity. Psychoterapie přináší možnost o svých problémech mluvit s někým, kdo má pochopení. Může to být lékař, psycholog, skupina léčených lidí, organizace Anonymních hráčů. Je to účinný a rozšířený postup.

V prevenci na úrovni chování pomáhají veškeré aktivity neslučitelné s hazardní hrou. Tedy výlet do přírody s rodinou, koupel (sprcha, vana), práce na zahradě apod. Patří sem i jóga. Ta působí na lidi, kteří mají problém s hrou, velice dobře. Kombinuje v sobě relaxaci a tělesné cvičení, o jejichž příznivém působení už víme. Člověk se také dostává do bezpečné společnosti lidí, kteří většinou nehrají, nepijí ani nefetují. Více o tom se dočtete v další části knihy. Někteří lidé, když přestanou hrát, cítí napětí a neklid. Většinou to ale netrvá příliš dlouho. Nacházejte v tom, že nehrajete, příjemné stránky. Učte se objevovat nebo znovuobjevovat prosté a příjemné radosti života. Naučte se udělat si radost.

Z předchozího textu víme, že je správné vyhýbat se místům, kde se hraje, i lidem, kteří hazardní hry provozují. Víme také, že je dobré nemít velkou finanční hotovost a nechávat peníze posílat na účet. Zázračným lékem, který léčí spoustu nemocí včetně patologického hráčství, je rozumný způsob života. V něm by měla být rovnováha mezi prací a povinnostmi na jedné a odpočinkem a kvalitními zálibami na druhé straně. Když odpočíváte, nemějte pocity viny. Odpočívat je vaší povinností vůči sobě. Mimo jiné si tak udržujte stabilní a dlouhodobou pracovní výkonnost.