Proč očkování
Dávivý kašel
Nemoc se přenáší kapénkovým způsobem a postihuje především děti předškolního věku. Zdrojem nákazy jsou děti i dospělí.
Jak se černý kašel projevuje. Dává o sobě vědět těžkým zánětem, který postihuje sliznice dýchacích cest, zejména průdušnic a průdušek. V komplikovaných případech se přidružuje také postižení plicních sklípků, které končí jejich roztržením a rozedmou. Inkubační doba je obvykle 1 až 2 týdny.
Onemocnění probíhá ve dvou fázích. Zpočátku se neliší od běžných
katarů horních cest dýchacích: dítě má obvykle mírně zvýšenou teplotu, rýmu,
trpí nechutenstvím a pokašlává. Postupně se mohou dostavit záchvaty typického
dráždivého kašle se zajíkáním, při nichž se dítě dusí, modrá a zvrací. To
probíhá převážně bez teplot. Při závažném průběhu se záchvaty objevují téměř
nepřetržitě, s vysokou četností v noci. Celý stav vede k těžkému vyčerpání
a k dehydrataci pacienta. Většinou tato fáze trvá 3 až 5 týdnů, a to i při
léčbě antibiotiky. Typické záchvaty kašle jsou totiž vyvolány nejen zánětem
dýchacích cest, ale také toxinem, který bakterie produkuje a který působí
přímo na dýchací centrum.
Na vrcholu onemocnění je dítě schvácené, má oteklý obličej, překrvené spojivky, často i s krevními výrony do spojivkového vaku. U těžkých forem může dojít i ke krvácení do mozku. K nejzávažnějším komplikacím patří zánět mozku, křeče a těžké zápaly plic, které bývají zpravidla doprovázeny vysokou horečkou. Běžně jsou pozorovány záněty středního ucha. U nejmenších kojenců se může nemoc projevit bez typických záchvatů kašle jako poruchy dýchání s jeho možnou zástavou, což bývá obzvláště nebezpečné. U větších dětí a dospělých probíhá často nákaza pod obrazem lehkého, ne zcela typického onemocnění dýchacích cest. Právě tito pacienti jsou nebezpečným zdrojem nákazy pro vnímavé osoby, neboť nejsou izolováni.
Očkování. K očkování proti černému kašli, tetanu a záškrtu se používá tradiční trojsložková vakcína, která obsahuje inaktivované neboli usmrcené bakterie dávivého kašle a další dvě vakcinační složky proti záškrtu a tetanu. Úplná ochrana proti dávivému kašli, tetanu a záškrtu je dosažena podáním tří dávek v tomto pořadí: první dávka ve věku mezi 9. až 12. týdnem novorozence (tj. ve třetím měsíci), druhá dávka ke konci 4. až 5. měsíce (tj. po 4 až 8 týdnech) a třetí dávka je podána po dalších 4 až 8 týdnech od podání druhé dávky. Tyto první tři dávky představují základní očkování, které zajistí vysokou ochranu každého očkovaného dítěte.
Vzhledem k tomu, že je třeba dosáhnout i dlouhodobé ochrany, podávají se další zesilující dávky. U některých dětí první tři dávky nemusí stačit pro vytvoření kvalitní ochrany vůči dávivému kašli. Čtvrtá dávka, která se podává dětem ve věku 18 až 20 měsíců, zajistí ochranu u více než 95 procent dětí. V ČR byla zavedena do očkovacího kalendáře i pátá dávka, podávaná dětem ve věku 5 let, která slouží především pro opětovnou aktivaci imunitního systému a již dosažené ochrany proti dávivému kašli, tetanu a záškrtu. Tato dávka posiluje “paměť” imunitní odpovědi.
Podobně jako u jiného očkování může dojít ke vzniku mírných lokálních nežádoucích účinků: zarudnutí, otoku a bolesti v místě vpichu, které velmi rychle odezní. V ojedinělých případech se mohou po očkování objevit celkové reakce závažnějšího charakteru, jako je např. horečka nad 40 °C, neutišitelný pláč přetrvávající déle než 3 hodiny, křeče, snížení krevního tlaku, neurologické potíže, alergické reakce apod. Následky takovýchto nežádoucích účinků nejsou většinou žádné a lze jim obvykle předejít správným posouzením zdravotního stavu dítěte před očkováním.
