Medicína

Je vázán lékař nebo jiný zdravotnický pracovník lékařským tajemstvím, i když se jedná o závislost na drogách?
Ano, současná praxe v této oblasti jde tak daleko, že zdravotnická pracoviště neposkytují informace o léčbě policii a dokonce ani lékařům soudním znalcům, i když se pacient závislý na drogách dopustil trestného činu. Takovou informaci je možné poskytnout pouze tehdy, jestliže s tím pacient výslovně souhlasí. To se někdy děje, zejména pokud došlo ke spáchání trestného činu pod vlivem drog a pacient chce doložit svoji upřímnou snahu problémy s drogou překonat. Zdravotník, který by porušil povinnou mlčenlivost, riskuje až dva roky nepodmíněně nebo zákaz činnosti.

Musí si pacient závislý na droze léčbu platit?
V současnosti (prosinec 1999) probíhá ambulantní i ústavní léčba za stejných podmínek, jako kdyby se jednalo o jakoukoliv jinou nemoc (např. cukrovku). Jestliže je člověk pojištěný, léčbu plně hradí pojišťovna. U nepojištěných pacientů v ústavní léčbě je většinou možné pojištění zpětně doplatit během léčby. Pokud je někdo přihlášen k pojišťovně, která zdravotnickým zařízením neplatí, mohl by mít určité problémy. V naší praxi takovým pacientům doporučujeme se přehlásit k Všeobecné zdravotní pojišťovně.

Je možné léčit někoho, kdo se léčit nechce?
Ano, ale pouze za přesně vymezených okolností.

1. Osoba jeví známky duševní choroby nebo intoxikace a ohrožuje sebe nebo své okolí. Typickým příkladem je pacient s toxickou psychózou, který např. halucinuje Marťany nebo slyší hlasy neexistujících lidí a pod vlivem těchto halucinací jedná. Podobná situace může nastat u člověka po sebevražedném pokusu nebo po život ohrožující otravě drogou. Poněkud sporné je, když se člověk závislý na droze „rozjel“, není schopný braní drog zastavit sám, riskuje vážné následky, ale léčbu odmítá. Lze uvažovat o krátkodobé nucené léčbě i v tomto případě, zejména pokud je pacient nezletilý. Doporučení k nucené léčbě tohoto typu může vystavit kterýkoliv lékař a o přijetí do příslušeného zařízení rozhoduje lékař tohoto zařízení. Je ale lepší, když se člověk závislý na droze k léčbě dobrovolně rozhodne (třeba i pod tlakem okolností a okolí).

2. Někdo se dopustil trestného činu a léčbu (ambulantní nebo ústavní) mu nařídil soud. V praxi jsou s realizací ústavních léčeb nařizovaných soudy velké a léta neřešené problémy.

3. U dětí a dospívajících ve věku pod 18 let, u kterých trvají na léčbě rodiče nebo zákonní zástupci a kde je taková léčba indikovaná i zdravotně, se léčba považuje z právního hlediska za dobrovolnou, i když si ní dítě nebo dospívající nesouhlasí.

Může člověk, který je závislý na droze, řídit auto?
Ano, ale ne vždy. Závislost na droze sama o sobě není důvodem k odebrání řidičského průkazu, jestliže je závislý člověk v dobrém stavu, abstinuje a léčí se. Jiná situace ale nastává např. tehdy, jestliže si někdo drogou poškodil mozek a má poruchy paměti, epileptické záchvaty nebo halucinace, případně jestliže dále pokračuje v braní drog. V tom případě samozřejmě není schopen řídit, podobně jako v jiných lékařských oborech není schopen řídit např. člověk s epilepsií, krátce po infarktu nebo s těžkou duševní chorobu.

Ještě bych chtěl podotknout, že ve vztahu k drogám a alkoholu se někdy chovají nezodpovědně řidiči, kteří na nich závislí nejsou. A také na to doplácejí. Dopravní nehody pod vlivem drog z konopí a alkoholu nejsou bohužel vzácné.

Může získat žena závislá na drogách při rozvodovém řízení dítě do své péče?
I v tomto případě není důležitá závislost na droze sama o sobě, ale další okolnosti. Podstatné je zejména, jestli se závislá žena je ochotná léčit a jestli abstinuje. Řada pacientek, které se u nás léčily a abstinovaly, děti dříve nebo později získávaly do své péče. Někdy, např. jestliže docházelo k zanedbávání dítěte, může soud záležitost např. o půl roku odročit a rozhodnout až pak podle zdravotního stavu.