Sexuální život slavných

Evita Perónová, vlastním jménem María Eva Duarte, se narodila jako nemanželské dítě v chudé vesnici Los Toldos asi 150 mil od Buenos Aires. Už jako dítě brzy poznala, že v tomto kraji jí žádná pšenice nepokvete, proto ve 14 letech utekla do hlavního města s pevným přesvědčením, že udělá divadelní kariéru. Vesnické způsoby a provinční přízvuk byly zpočátku značnou překážkou v jejím uměleckém rozletu, nicméně příjemný obličej, dlouhé medově odbarvené vlasy, veliké tmavohnědé oči a na argentinské poměry celkem slušný vzrůst (165 cm) vykonaly své. Kariéru posléze korunovala známostí s ovdovělým plukovníkem Juanem Perónem, pozdějším prezidentem-diktátorem Argentiny, se kterým se poznala v roce 1934 a za nějž se o 11 let později provdala. Tato sotva gramotná první dáma s velice dobře kontrolovaným sklonem k obezitě dokázala svého manžela ovládat tak, že v jedné chvíli dokázala dokonce rozpoutat jeho hněv proti bohatým a jeho úsilí směřovat k různým sociálním programům. Zasadila se také o volební právo žen a pod pláštíkem dobročinné nadace dokázala převádět milióny dolarů ze státní pokladny nejen na dobročinné účely, ale také na své konto ve švýcarské bance. Když pak ve svých 33 letech zemřela na rakovinu děložního čípku, byla považována málem za svatou.

Eva Perónová nebyla jednoduchou osobností. Pomstychtivá a charismatická žena dokázala vyšplhat po společenském žebříčku od chudobného nemanželského dítěte až po první dámu země a její hlavní metodou a hlavní zbraní byl samozřejmě sex. Po sňatku s Perónem se postarala o to, aby její minulost zmizela beze stopy, nicméně se občas vynořovala v podobě šeptané fámy a různých klepů.

Občas se dokonce vyskytuje domněnka, že svou kariéru v Buenos Aires zahájila jako prostitutka. Ačkoliv se později dokonce zasazovala o to, aby byly legalizovány v Argentině bordely, není prokázáno, že by někdy skutečně šlapala chodník. Nicméně na počátku kariéry střídala jednoho vlivného milence za druhým. Pózovala pro pornografické fotografy (později byly všechny tyto snímky shromážděny a zničeny), netajila se tím, že nejraději poskytuje mužům orální sex. Nálepku prodejné ženy se sebe nedokázala setřást ani jako paní prezidentová. Velice trefná je příhoda z její návštěvy Milána, kdy při cestě autem s jedním penzionovaným admirálem byla urážena italskou lůzou. Stěžovala si pak svému průvodci, že na ni pokřikují “Ty kurvo!”. “Velice dobře tomu rozumím,” pravil její průvodce. “Já jsem taky už více než patnáct let nevyplul na moře, a všichni mi pořád říkají pane admirále.”

Spala s druhořadým, nebo prvořadým zpěvákem?
Informace o jejích milencích jsou často nejasné a zamlžené, některé z nich jsou však jasnější. Ve 14 letech nabídla své sexuální služby druhořadému zpěvákovi jménem José Armani (ten ji vzal s sebou do Buenos Aires). Historie byla později změněna a jako první milenec označen slavnější zpěvák Augustin Magalis. V 15 letech postoupila výše a milovala se s Emiliem Karstulovicem – vydavatelem zábavného magazínu. Tam poznala další význačné muže, většina milenců ji však později označila za mazanou, vychytralou, dokonce sexuálně chladnou, která měla zájem o sex, pouze když to něco vyneslo. To se podařilo v případě Rafaela Firtusa, majitele divadla Liceo a továrny na kosmetiku.

Po Evině smrti založil Perón pochybnou a neslavnou nadaci “Unii středoškolského studentstva”. Unie měla pobočky snad na každé střední škole v zemi a shromažďovala především sexuálně atraktivní studentky jako budoucí partnerky důstojníků a Perónových příznivců. Tito se pak shromažďovali v regionálních “rekreačních centrech”, která byla vybavena jako luxusní byty s trvalou lékařskou službou zaměřenou na ošetřování těhotenství a léčbu sexuálně přenosných nemocí. Také sám prezident měl takové své soukromé rekreační centrum, kde se nechal ošetřovat mladými děvčaty. V roce 1955 byl Perón svržen pučem, vrátil se pak ještě v roce 1973 do země, ale bez Evity už to nebylo ono.

Nejdražší omeleta Aristota Onassise
Evita Perónová prožila ještě v roce 1947 milostný románek v Řecku. Tam byl jejím milencem – kdo jiný než Aristote Onassis. Kromě sexu mu ještě paní prezidentová připravila omeletu a milionář jí věnoval 10 000 dolarů na dobročinné účely. Později se vyjádřil v tom smyslu, že to byla nejdražší omeleta jeho života.

Evitina legenda pokračovala po její smrti uvedením slavného stejnojmenného muzikálu na Broadwayi koncem 70. let. O dvacet let později měl možnost tuto show shlédnout i český divák. Nepochybně tam bylo mnohé přislazeno, mnohé zamlčeno a něco také vymyšleno. Už z těchto důvodů to bylo nepochybně docela hezké představení.