Medicína

Vybírat v roce 2000 není žádná legrace


Kategorie: Dnešní strava 
17.únor 2000
Věda se na sklonku tisíciletí vypořádala se spoustou nemocí, které dříve kosily celé zástupy lidí. Přinesla však s sebou problémy, které populaci decimují neméně. Hrozí nám pokaždé, když usedneme k jídelnímu stolu.
Významné
potravinové krize
90. let v Evropě
1992, Francie
Některé francouzské uzeniny byly nakaženy smrtelnou listeriózou, která “zaútočila” už v roce 1987 ve Švýcarsku. Nákaza si vyžádala přes 60 obětí.
1995, Belgie
Belgičtí chovatelé podávali telatům zakázané hormony z tajných laboratoří. Počet obětí není znám, protože následky se projevují dlouhodobě.
1995, Británie
Objevily se první případy přenosu atypické formy “nemoci šílených krav” z hovězího masa na člověka. Počet obětí v Británii, Francii a Irsku dosáhl 51, podle střízlivých odhadů jsou ohroženy tisíce osob.
1996, Skotsko
Kvůli zanedbání hygienických předpisů se do skotského masa dostala bakterie Escherichia coli a vyžádala si 20 mrtvých.
1998, Francie
Při úniku zplodin z továren na severu Francie se okolní stáda dobytka nakazila karcinogenním dioxinem; ten se v mléce dostal až ke spotřebitelům.
1999, Belgie
Coca-cola vyrobená v Belgii byla znečištěna neznámou látkou a způsobila nevolnost 800 lidem.
2000, Francie
Do Francie se vrací listerióza, tentokrát v paštikách firmy Coudray. Nakaženo bylo nejméně šest osob a poté, co dvě z nich zemřely, byl prodej výrobků zakázán.
Nikdy vědci neujišťovali veřejnost tolik jako dnes, že se jí dostává hygienické a po všech stránkách nezávadné stravy. Jen tu a tam se objeví stín pochybnosti. Jednou nese jméno dioxin, jindy nemoc šílených krav a pak zase listerióza. České republiky se zatím žádný potravinový skandál (vyjma několika každoročních případů nákazy salmonelou) nedotkl; ale co není, toho se jistě brzy dočkáme. Podívejme se, co nás v civilizované Evropě čeká.

Kdo za to může?

Nemine měsíc, aby evropské super- a hypermarkety neaktualizovaly “černou listinu” zakázaných potravin. Belgická Coca-cola, anglické hovězí, francouzské paštiky, vejce, mouka a tak dále. Už se ani nemluví o tom, že dobytek je doslova napěchovaný všelijakými karcinogeny, která si v těle nastřádal z chemických hnojiv, nebo že do salámu či mletého masa dá výrobce úplně všechno a hlavně to, co bychom tam nečekali.

Takový je stav našeho stravování v roce 2000. Čtyři pětiny všeho, co jíme, pochází z průmyslových hal. Konkurenční boj mezi supermarkety tlačí ceny dolů, a výrobci tak musí produkovat stále levněji. Nejde o zdraví; jde o to, vyrobit co nejvíc za co nejmíň. Jak? Pomohou hormony, trocha antobiotik, špetka chemie a až se zbavíme počátečního ostychu, jemně zamícháme geny.

Na začátku řetězce jsou zemědělci a ti jistě nejsou bez viny. Jenže když nebudou “vařit” podle popsaného receptu, zpracovatelský průmysl si najde jiného odběratele, poněvadž by vyrobil tak drahý produkt, že by jej od něho prodejce nekoupil; i on by si našel jiného dodavatele. Na něj totiž tlačí poslední článek řetězce – zákazník, který vidí ušetřený haléř, ale ne už bohatou paletu chemie a biologie skrytou ve výhodné koupi.

Potraviny neznají hranice... a jedy také ne

Mluvíme v evropských nebo světových pojmech, ne v pojmech české kotliny, protože globalizace se dotkla i našeho jídla. “Potraviny už neznají hranice,” připomíná prestižní francouzský týdeník L’Express. “A škodliviny také ne: dioxin, který nakazí belgický olej, se může přenést přes mouku, vepřové nebo šunku až do italského sendviče.” L’Express chmurně podotýká, že spotřebiteli stejně nezbývá než si ten sendvič koupit. Když si totiž nekoupí dioxin v sendviči, najde ho v něčem jiném.

Hygienické podmínky se stále zpřísňují, a přitom jíme čím dál horší stravu (pokud se týče zdraví škodlivých látek). Nesmíme si však plést hygienu s dietetikou - zdaleka ne všechno, co projde hygienickou normou, musí být zdraví prospěšné.

Co tedy jíst, nebo naopak nejíst? Jak vybírat? Univerzální klíč neexistuje. Riziko lze ovšem výrazně snížit, pokud budeme dodržovat určité zásady. V této rubrice si je postupně probereme.

Autor: Vít Hlásenský