Medicína
Každý dvanáctý muž má poruchu barvocitu
Podzimní příroda hraje všemi barvami. Ne každý ale tuto barevnou podívanou vnímá stejně. Poruchy barevného vidění postihují výrazně častěji muže než ženy. Zatímco někteří lidé se s nimi již narodí, jiným začínají barvy postupně blednout až s přibývajícím věkem, často aniž by si změny zpočátku všimli. Příčinou může být šedý zákal. A zatímco vrozenou barvoslepost současná medicína zatím nedokáže vyléčit, při šedém zákalu může přibližně dvacetiminutová operace vrátit světu jeho původní jas a barvy.
Za to, že svět kolem sebe vidíme barevně, vděčíme sítnici. Je hustě posetá dvěma druhy buněk: tyčinky vnímají světlo a čípky mají na starosti barvy. Každá ze tří základních barev – červená, zelená a modrá – má svůj vlastní druh čípků. Když se některý z nich už před narozením nevyvine správně, člověk danou barvu nedokáže rozlišit. Tuto poruchu jako první odborně popsal v roce 1794 britský chemik a fyzik John Dalton. Věděl velmi dobře, o čem píše, protože jí sám trpěl. Právě proto se barvosleposti dodnes říká také daltonismus.
Poruchou barevného vidění jsou postiženi převážně muži, přibližně 8 %, čili zhruba každý dvanáctý, a pouze asi 0,4 % žen. Poruchy barvocitu se vážou na pohlavní chromozom X. Muži mají chromozomy XY, takže jim k poruše stačí jediné postižené „X“. Ženy mají chromozomy X dva. Aby trpěla barvoslepostí žena, musely by se u ní spárovat dva postižené chromozomy. Největší část barvoslepých má potíže s červenou a zelenou barvou. Porucha vnímání modré je o poznání méně častá. Úplná ztráta barevného vidění, kdy člověk vnímá svět výhradně černobíle, je pak extrémně vzácná.
Lidé s barvoslepostí jsou na svou vadu celoživotně adaptovaní, protože se s ní narodili. Během života se tato vada nemění – ani nezhoršuje, ani nezlepšuje. Zvládnou i řízení auta. Světelná signalizace v dopravě je totiž jednoznačně standardizovaná: červená je vždy nahoře, zelená vždy dole. Barvoslepý člověk může mít řidičský průkaz pro své osobní potřeby. Profesionálním řidičem ale být nemůže.
Obavy nemusejí mít ani na podzim, kdy bývají brzdová světla aut zašpiněná od bláta. Intenzita světla je silná a barvoslepí lidé nemají problém rozeznávat světlo ani při nižší intenzitě. Potíže mají jen s rozlišováním barev. Podzim ale prověřuje všechny řidiče bez rozdílu. Na podzim se snižuje intenzita venkovního osvětlení, takže úplně všichni řidiči vidí hůř než za ostrého letního slunce nebo když se v zimě silné světlo odráží od sněhové pokrývky. Podzim je zkouška zraku.
Poruchu barvocitu lze odhalit velmi snadno z tzv. pseudoizochromatické tabulky. Jsou to obrázky poskládané z teček různých barev a jasu, ve kterých se skrývá číslice, písmeno nebo tvar. Kdo vidí barvy normálně, znak bez potíží přečte. Barvoslepý ho mezi tečkami nenajde. Léčení této geneticky podmíněné poruchy v současnosti není možné, kdo se s barvoslepostí narodí, žije s ní celý život.
Na rozdíl od barvosleposti, se kterou se už člověk narodí, u šedého zákalu se barvy ze života vytrácejí postupně, takže si toho dlouho ani nemusí nikdo všimnout. Zdravá oční čočka má být dokonale průzračná. S věkem se ale bílkoviny v ní začnou shlukovat, čočka tmavne a vidění se zhoršuje. Po pětasedmdesátce trápí katarakta více než tři čtvrtiny lidí. U diabetiků se objevuje až o deset let dříve, ani poúrazové katarakty nebo zákal způsobený dlouhodobým užíváním léků, například kortikosteroidů nejsou výjimkou. Zrak se ale může zhoršit i náhle a skokově. Dříve se šedý zákal operoval až v pokročilé fázi, dnes čím dříve se přijde, tím je operace jednodušší a šetrnější během zákroku i při následné rekonvalescenci.
Další problém, který může na podzim překvapit, je šeroslepost. Po změně letního času na zimní se začíná brzy šeřit a když nesvítí slunce, bývá i během dne příšeří. Někdy ale zhoršené vidění za šera může signalizovat onemocnění, ať už již zmíněný šedý zákal nebo například geneticky podmíněné choroby sítnice (retinitis pigmentosa) či různá postižení zrakového nervu (včetně zeleného zákalu) i zrakových médií (čočka, rohovka). Nejčastěji se však jedná o postižení světločivých buněk při nedostatku vitaminu A.
Pokud tedy letošní podzim připadá méně barevný než ty předchozí, je dobré absolvovat preventivní prohlídku u očního lékaře.
Dle TZ
www.guideline.cz

