Medicína

V početí může bránit imunita ženy


Kategorie: Aktuality Plánované rodičovství 
19.listopad 2026

Pokud se ženě nedaří otěhotnět, přestože všechna vyšetření na první pohled vypadají v pořádku, možná překvapí, že plodnost neovlivňuje pouze věk, tělesná hmotnost nebo nezdravý životní styl. „V otěhotnění a úspěšnému donošení miminka může ženě bránit také její imunitní systém. V důsledku toho vnímá embryo jako nežádoucí a snaží se jej odstranit,“ říká lékařka z kliniky Repromeda.

Často při potížích s otěhotněním se hledá hormonální nerovnováha, nedostatečná kvalita vajíček či spermií. Někdy je však problém v nečekané reakci vlastního imunitního systému. V některých případech paradoxně se mohou stát terčem imunitních procesů také spermie, vajíčka či samotné embryo. „U některých žen imunitní systém nedokáže správně identifikovat embryo a spustí obrannou reakci. Namísto, aby embryo chránil, snaží se s ním bojovat. V praxi pak může docházet k tomu, že se embryo vůbec neuchytí, případně to může vést k opakovaným potratům či selhání při IVF,“ objasňuje IVF specialistka.

Z pohledu imunity je těhotenství velmi specifická situace. Embryo se stává pro tělo matky částečně cizorodý prvek, který však musí její organismus tolerovat a podporovat, aby prospíval. V tak složitém mechanismu může docházet k nežádoucím reakcím. Imunologické příčiny neplodnosti nejsou výjimečné, proto v současnosti specializovaný lékařský (reprodukční imunologie) zkoumá vliv imunity na početí, těhotenství i vývoj embrya. Může hodnotit některé složky imunitního systému, například NK buňky. které patří mezi bílé krvinky a jsou součást vrozené imunity. V děloze se podílejí na uhnízdění embrya a vzniku placenty. Pokud však množství nebo aktivita děložních NK buněk vybočí z rovnováhy, může to zkomplikovat uhnízdění embrya. Dnes lze také zjistit přítomnost autoprotilátek, nebo poruchy srážlivosti krve.

Velkou úlohu mají také takzvané KIR geny, které mají vliv na reakci NK buněk na embryo. Při uhnízdění embrya  je důležitá „komunikace“  buňky ženy a embrya. Na povrchu NK buněk v děložní sliznici se nacházejí mimo jiné receptory označované jako KIR. Receptory KIR na děložních buňkách komunikují s molekulami HLA-C na buňkách trofoblastu, z nichž se postupně vyvíjí placenta. Některé rizikové kombinace KIR a HLA-C však mohou představovat jeden z možných faktorů nevysvětleného selhávání uhnízdění a opakovaných potratů. Organismus ženy musí embryo, které nese také genetickou informaci otce, správně rozpoznat a vytvořit pro něj tolerantní prostředí.

Pokud je tato jemná komunikace narušena a tělo ženy identifikuje embryo jako patogen, může spustit ochranné mechanismy, které nepříznivě ovlivní uhnízdění. „Pokud má žena za sebou neúspěšné embryotransfery, opakované potraty či zpomalený růst plodu, provádí se vyšetření KIR genů. Pomůže lépe porozumět tomu, jak imunitní systém reaguje na embryo. Vyšetření probíhá formou odběru vzorku krve. Pokud výsledky vyšetření odhalí nepříznivou kombinaci KIR receptorů na straně ženy a HLA-C molekuly u embrya, doporučí lékař individuální léčebný plán.

Včasné odhalení problému v oblasti imunity může významně změnit celý přístup k léčbě neplodnosti. Pokud vyšetření ukáže rizikovější kombinaci KIR receptorů a HLA-C antigenu, lze ve vybraných případech při IVF zvážit výběr embrya s příznivější HLA-C výbavou a upřednostnit ho k transferu. Jestliže takové embryo k dispozici není, může lékař po individuálním posouzení navrhnout imunomodulační léčbu, která reakci imunity ženy tlumí nebo jinak upravuje. „Cílem léčby není imunitní systém zcela potlačit, ale upravit jeho reakci tak, aby bylo prostředí dělohy vůči embryu přátelštější. Vždy se musí pečlivě zvážit možný přínos léčby a její rizika.   Dle TZ

www.lesensky.cz

 

Autor: MUDr. Olga Wildová