Medicína
Spánek není ztráta času
Spánek bývá jednou z prvních věcí, které obětujeme pracovním povinnostem, večernímu scrollování nebo snaze vše dostihnout. Přitom právě jeho dostatek a kvalita patří mezi nejdůležitější předpoklady dobré činnosti mozku. Během noci tělo jen neodpočívá. Spouští řadu procesů, které ovlivňují paměť, pozornost, schopnost učit se i celkovou duševní výkonnost. Jak efektivně tyto procesy probíhají, se však může u jednotlivých lidí lišit. Svou úlohu mají také genetické predispozice.
Spánek je zásadní pro zdraví mozku. V jeho průběhu dochází ke konsolidaci paměti, upevňování získaných informací, odstraňování metabolických odpadních látek, tvorbě a úpravám synaptických spojů, včetně jejich posilování, oslabování a reorganizace. Zároveň ovlivňuje koncentraci, pozornost, schopnost učení, rozhodování, kreativitu i rychlost zpracovávat informace. Dlouhodobě může být důležitým také v prevenci kognitivního úpadku a neurodegenerativních onemocnění.
„Spánek je pro mozek naprosto nenahraditelný. Během noci dochází ke konsolidaci a reorganizaci paměťových stop, odstraňují se odpadní látky a mozek se připravuje na další den. Bez kvalitního spánku proto nelze naplno využít jakýkoliv kognitivní potenciál,“ vysvětluje odbornice podílející se na vývoji genetických testů a analýzách střevního mikrobiomu v Chromozoom.
Jednotlivé fáze spánku se střídají přibližně v devadesátiminutových cyklech. Během hlubokého NonREM spánku, který převažuje v první části noci, dochází k regeneraci organismu, konsolidaci deklarativní paměti a aktivaci glymfatického systému, jenž pomáhá mozek zbavovat odpadních látek. Ve druhé části noci naopak přibývá takzvaného REM spánku, který souvisí se zpracováním emocí, kreativitou a propojováním nových informací.
Mnoho odborníků doporučuje chodit spát kolem 22. hodiny. Toto pravidlo je spíš praktické než biologické. Takto nastavený režim většině lidí umožňuje naspat doporučenou délku a lépe sladit spánek s cirkadiánním rytmem. Nemusí to ale být optimální pro každého. Mnohem důležitější je pravidelnost, dostatečná délka spánku a respektování vlastního chronotypu. Optimální čas usínání je tak do značné míry individuální.
Následky nekvalitního nebo nedostatečného spánku se přitom mohou projevit velmi rychle. Je to zhoršení pozornosti, koncentrace, paměti, schopnosti učit se i rozhodovat. Reakce bývají pomalejší, hůře se zvládají emoční regulace a častěji se chybuje. Může se zvyšovat i riziko nehod. Dlouhodobě mohou být následky ještě závažnější. Chronický nedostatek spánku se pojí se zvýšeným rizikem již zmíněných neurodegenerativních onemocnění či kognitivního úpadku, depresí a úzkostí, ale také chronického zánětu, metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, oslabené imunity či přibývání na váze v důsledku hormonálních změn. Ve výsledku tak může klesat i kvalita života.
Určité aspekty spánku jsou do značné míry dědičné. Odhaduje se, že genetika se na nich může podílet přibližně z 30 až 50 procent. Genetické predispozice ovlivňují například chronotyp, potřebnou délku, kvalitu a strukturu spánku, citlivost na kofein, odolnost vůči spánkové deprivaci i náchylnost k některým spánkovým poruchám. Skutečná sova se nikdy úplně nepředělá na ranní ptáče. Pravidelným režimem, světlem a spánkovou hygienou lze cirkadiánní rytmus posunout, ale většinou jen v řádu jednotek hodin. Základní biologické nastavení, na kterém se právě genetika významně podílí, ale zcela přepsat nelze.
S genetickými predispozicemi přitom souvisí i samotná kognitivní činnost (paměť, schopnost učení, pozornost a rychlost zpracování informací). Geny určují spíše potenciál než výsledný výkon. Ten významně formuje také prostředí, vzdělání, životní styl, výživa, celoživotní trénink mozku či právě kvalita spánku. I méně příznivé predispozice se proto dají částečně vyvažovat vhodnými návyky. Základem je pravidelný spánkový režim, respektování vlastního chronotypu, dostatek pohybu, vyvážená strava, omezení kofeinu, alkoholu a modrého světla v odpoledních a večerních hodinách, zvládání stresu i průběžná stimulace mozku novými podněty.
Znalost vlastních predispozic může v tomto směru výrazně pomoci. Právě na ni cílí nový genetický test. Analýza přináší informace o genetických predispozicích souvisejících se spánkem, například o chronotypu, individuální potřebě spánku, jeho kvalitě, citlivosti na kofein, tvorbě melatoninu a citlivosti organismu na tento hormon nebo o predispozicích k některým spánkovým poruchám, například k nespavosti, syndromu neklidných nohou, syndromu zpožděné fáze spánku či obstrukční spánkové apnoe. Výsledky mohou pomoci lépe porozumět vlastnímu nastavení a přizpůsobit mu životní styl i rozvoj silných stránek.
Spánek, genetika a kognitivní funkce jsou úzce propojené a znalost vlastních předpokladů umožňuje o mozek pečovat cíleněji. Spánek přitom mohou podpořit i některé živiny, například omega-3 mastné kyseliny, hořčík, vitaminy skupiny B nebo kreatin, který může podporovat energetický metabolismus mozku a zejména při spánkové deprivaci může krátkodobě podpořit paměť i pozornost. Žádná látka ale kvalitní spánek nenahradí, může ho jen vhodně doplnit. Dle TZ
www.medialist.cz

