Medicína

Drobné plastové částice dnes všichni vdechujeme se vzduchem a vědci je nacházejí přímo v lidských plicích. Nejnovější evropské výzkumy ukazují, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Sleduje se, zda se může jednat o příčinu nádorového onemocnění.

Výzkumné týmy prezentující své závěry na kongresu Evropské respirační společnosti (ERS) v Barceloně podrobily zkoumání 100 pacientů z Univerzitní nemocnice v Larise v Řecku. Mikroplasty byly zachyceny u 70 % zkoumaných osob, přičemž pacienti s diagnostikovanou rakovinou plic vykazovali výrazně vyšší celkovou zátěž těmito částicemi. V plicním výplachu se mikroplasty objevily u 66 % pacientů s rakovinou plic oproti 46 % u kontrolní skupiny. Nejčastěji se jednalo o polypropylen a polyethylen – tedy plasty běžně používané v obalech, textiliích a spotřebním zboží.

Souvislost existuje, přímý důkaz však chybí. Ačkoliv výsledky jasně ukazují vyšší zatížení plic mikroplastovými částicemi u pacientů s plicní rakovinou, vědci upozorňují, že studie jsou pozorovatelské a nedokazují, že mikroplasty v plicích vedou ke vzniku nádorů. Podle výzkumníků však je možné, že částice přispívají k zánětlivým procesům zvyšujícím riziko rakoviny, stejně tak ale může nemocná plicní tkáň zachycovat mikroplasty odlišně než tkáň zdravá.

V článku britského deníku The Independent komentovali tyto objevy přední světoví odborníci. Respirační lékař z Lékařské fakulty University College Dublin v článku o studii uvedl, že současné výsledky naznačují, že vdechnuté mikroplasty se v lidských plicích vyskytují častěji, než si mnoho lidí uvědomuje. Tyto poznatky přispívají k rostoucím důkazům o tom, že snížení plastového znečištění může mít přínosy sahající až k lidskému zdraví, přičemž mikroplasty by mohly přispívat k zánětům či jiným procesům spojeným s rakovinou. Onkolog z Dana-Farber Cancer Institute zdůraznil, že v konečném důsledku je nutno provést více výzkumu a získat více dat, aby se zjistilo, jak mikroplasty ovlivňují lidské tělo. V posledních letech bylo publikováno několik studií, které dávají mikroplasty do spojitosti se vznikem nádorového bujení. Například  výzkum University of California upozornil také na souvislosti s neplodností u obou pohlaví i rakovinou tlustého střeva.    

Přestože výzkumy mikroplastů přitahují značnou pozornost, autoři studií i další odborníci připomínají, že největší a nejjasněji prokázané riziko vzniku rakoviny plic představuje kouření. V České republice ročně onemocní rakovinou plic přibližně 6 600 lidí a více než 5 000 na tuto diagnózu umírá. Závažným problémem zůstává, že celých 66 % pacientů přichází k lékaři až v pokročilém stadiu nemoci, kdy je léčba složitější. Právě proto v ČR funguje Program časného záchytu karcinomu plic, který nabízí bezplatné CT vyšetření s nízkou dávkou záření pro osoby ve věku 55 až 74 let, které jsou současnými nebo bývalými silnými kuřáky.

„Screening plicní rakoviny dává lidem šanci odhalit onemocnění v časném stadiu, kdy je léčba nejúčinnější a šance na uzdravení výrazně vyšší. Podle populačních dat z Národního onkologického registru dosahuje pětileté přežití pacientů s karcinomem plic ve stadiu I v ČR přibližně 65 %. To znamená, že 65 % pacientů se dožívá 5 let od stanovení diagnózy. Vzhledem k tomu, že většina pacientů v tomto stadiu podstupuje radikální chirurgickou léčbu, lze u selektované skupiny radikálně operovaných nemocných očekávat vyšší pětileté přežití, přibližně 70-85 %,“  jak vysvětlila význam včasného záchytu plicní onkoložka z Fakultní nemocnice Brno. 

Lékařka zároveň doplňuje, že moderní medicína dokáže účinně pomoci i při záchytu v pokročilejším stadiu. I v případě, že je onemocnění odhaleno v pokročilejším stadiu, současná medicína nabízí řadu možností, jak jeho průběh účinně ovlivnit a zachovat dobrou kvalitu života. Moderní léčba zahrnuje například cílenou (biologickou) terapii, imunoterapii, chemoterapii, radioterapii či v indikovaných případech jejich kombinaci, které mohou zpomalit postup nemoci, zmírnit příznaky a prodloužit aktivní život pacienta. I proto má screening smysl podstoupit.

O tom, jak zásadní je neváhat, svědčí osobní zkušenost pacienta (nar. 1967). Kouřil od svých patnácti let a třicet let pracoval jako svářeč v těžkém průmyslu. Když mu lékařka nabídla zapojení do screeningového programu, zpočátku váhal a nález na plicích přisuzoval své náročné profesi. Strach z nemocnic a operace způsobil, že vyšetření o tři měsíce odložil. Nádor za tu dobu vyrostl o další tři milimetry. Dle TZ

www.addicts.cz

Tweet