Medicína

S prvními chladnými dny přicházívá také nachlazení, které nezpůsobuje samotná zima, nýbrž viry. Jejich šíření podporuje změna režimu. Tráví se více času společně uvnitř, méně se větrá.  Mimo větrání a hygieny rukou má proto smysl myslet také na každodenní návyky, které pomáhají udržovat obranyschopnost. Patří k nim dostatek spánku, pestrý jídelníček a péče o střevní prostředí, jehož význam se zdaleka neomezuje jen na trávení.

Teplé oblečení má sice v chladném počasí své využití, před nákazou ale samo o sobě neochrání. Viry způsobující nachlazení se přenášejí například vzduchem při blízkém kontaktu nebo rukama, kterými se sahá na nos či do očí. V kancelářích, školách a dopravních prostředcích mají viry k šíření dost příležitostí. (Avšak onemocnět lze v kteroukoli roční dobu.)

Střeva nejsou jenom na trávení, přesto, že se hlavně s trávením spojují. Mají důležitou úlohu také v obranyschopnosti. Jejich sliznice tvoří ochrannou bariéru obsahující velké množství imunitních buněk. S nimi spolupracuje střevní mikrobiota, tedy společenství bakterií a dalších mikroorganismů. Některé bakterie při zpracování vlákniny vytvářejí látky, které vyživují buňky střevní sliznice a podílejí se na regulaci imunitních reakcí.

Nejde tedy jen o to, aby imunita reagovala co nejsilněji. Potřebuje také rozlišovat, kdy zasáhnout a co naopak tolerovat. Ve střevě se imunitní systém setkává s potravou i mikroorganismy, které do našeho těla přirozeně patří. Musí na ně reagovat přiměřeně. Mikrobiota se na této rovnováze podílí, proto má smysl věnovat jí pozornost průběžně, nejen když se objeví trávicí obtíže.

Péče o střevní prostředí nutně neznamená překombinovaný jídelníček. I na podzim by v něm měly mít své místo různé druhy zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných obilovin, ořechů a semínek. Vlákninu tak získávat z více zdrojů a poskytovat střevním bakteriím různorodou potravu. Pomoci mohou drobné změny: přidat luštěniny do polévky, střídat přílohy nebo sáhnout po celozrnném pečivu.

Také antibiotika mohou výrazně zasáhnout do střevního prostředí, přičemž rozsah změn i rychlost následného zotavení se u každého člověka liší. Proto nelze stanovit jednu univerzální dobu, za kterou se mikrobiota vrátí do rovnováhy. Na virové nachlazení antibiotika nepůsobí, pokud je ale lékař předepíše kvůli bakteriální infekci, je důležité užívat je podle jeho doporučení. Ani u probiotik nelze automaticky očekávat, že po antibiotické léčbě obnoví střevní mikrobiotu do původního stavu. Mohou být užitečnou podporou, jejich účinky se ale liší. Při výběru probiotik má proto smysl sledovat nejen počet obsažených mikroorganismů, ale také to, jak dobře je konkrétní kmen prozkoumaný. 

Podzimní péče o zdraví tak začíná především u režimu, který se zvládne udržet i během rušnějších týdnů. Není potřeba dělat z podzimu boj ani měnit všechny návyky najednou. Lze začít pravidelnějším usínáním, pestřejším jídlem nebo každodenní procházkou. A když se člověk necítí dobře, dopřát si odpočinek. Žádný jednotlivý krok nezaručí, že se mu rýma vyhne, společně ale tvoří rozumný základ péče o zdraví. Dle TZ

www.medialist.cz

Tweet