Medicína

Ráno káva místo snídaně, oběd mezi schůzkami a večer dohánění všeho, na co přes den nezbyl čas. V pracovním shonu často odsouváme pravidelné jídlo, pohyb i dostatek spánku na vedlejší kolej. Trávení přitom reaguje nejen na to, jak jíme, ale také na to, jaké zátěži jsme vystaveni.

Stažený žaludek před důležitou prezentací nebo náhlá potřeba běžet na toaletu před zkouškou nejsou ničím neobvyklým. Právě podobné situace ukazují, jak těsně spolu souvisejí psychika a trávení. Mozek a střeva spolu komunikují prostřednictvím nervových a hormonálních signálů. Když se jedinec dostane do stresu, může se změnit pohyb střev i to, jak citlivě vnímá dění v břiše. U někoho se proto objeví průjem, u jiného zácpa nebo křeče.

Jednorázová reakce obvykle odezní, jakmile stresová situace pomine. Náročnější je období, kdy se tlak vrací každý den a tělo nemá dostatek času na odpočinek. K citlivějšímu trávení pak může přispět i nedostatek spánku. Vztah však funguje oběma směry. Trávicí obtíže zpětně dokážou zvyšovat napětí a znepříjemnit další pracovní den i po psychické stránce.

Na střevech se podepisuje stres samotný, ale také drobné návyky, které ho během dne doprovázejí. Když člověk přeskočí oběd a nají se až večer, velká porce po dlouhé pauze mu nemusí udělat dobře. Jídlo u obrazovky navíc často znamená, že si nevšimne, jak rychle a kolik toho snědl. Ani káva, byť může krátkodobě rozhýbat trávení, pravidelné stravování nenahradí.

Dlouhé sezení navíc brání přirozenému pohybu, který střevům prospívá. Když se k tomu přidá málo tekutin nebo odkládání návštěvy toalety kvůli schůzkám, může být vyprazdňování obtížnější. Každý z těchto zvyků sám o sobě nemusí vyvolat potíže. V náročném týdnu se ale mohou snadno sejít a zatížit zažívání.

Pocit nafouklého břicha po uspěchaném obědě ještě neznamená diagnózu. Pozornost si ale zaslouží opakované bolesti spojené se změnami vyprazdňování, například průjmem, zácpou nebo jejich střídáním. Mohou patřit mezi projevy syndromu dráždivého tračníku neboli IBS. Jde o dlouhodobou poruchu komunikace mezi střevem a mozkem, při níž může střevo citlivěji reagovat i na běžné podněty. Stres přitom může příznaky IBS zhoršovat, jeho vznik ale mívá více příčin.

Syndrom dráždivého tračníku dokáže výrazně ovlivnit běžný život i když sám o sobě nepoškozuje trávicí trakt. Při trvajících obtížích je vhodné probrat je s lékařem. Podobné příznaky totiž mohou mít i jiné příčiny. Pokud se však IBS potvrdí, lze vedle úpravy režimu zvážit také cílenou podporu.

Na trhu jsou zdravotnické prostředky s aloe, které na střevní sliznici vytvářejí gelový povlak podporující její přirozenou bariérovou funkci. Jsou určené k léčbě příznaků IBS, jako jsou křeče, nadýmání a změny stolice.

Malou změnou návyků lze ale také zažívání pomoci. Začít lze u přestávky na jídlo. Nemusí být dlouhá, důležité je dopřát si ji pokud možno pravidelně a jíst bez souběžného vyřizování e-mailů či telefonátů. Sklenice nebo láhev vody by měla být na očích. Pomoci může i krátká procházka během dne a možnost odejít na toaletu dle potřeby. Pro trávení má význam také spánek a způsob, jakým člověk zvládá stres. Dechové cvičení nebo pravidelný pohyb mohou být dosažitelnější než změna celého režimu najednou. U opakovaných potíží se vyplatí sledovat, kdy se objevují a co jim předcházelo. Vláknina bývá prospěšná zejména při zácpě, u citlivého zažívání je však vhodné zvyšovat její množství postupně a jídelníček přizpůsobit vlastní snášenlivosti. Dle TZ

www.medialist.cz

Tweet