Medicína
Generace bez kouře, alkoholu, ale v depresi
Nepijí tvrdý alkohol, odmítají cítit kouřem z cigaret, chodí na terapie a otevřeně mluví o duševním zdraví. Zatímco konzumace alkoholu a klasických cigaret u mladých lidí klesá, spotřeba antidepresiv stoupá – a s tím roste obliba novodobých, zdánlivě neškodných forem nikotinu.
Bílé nikotinové sáčky pod rtem a elektronické cigarety, takzvané „puffíky“, se staly tichým společníkem v kancelářích i na přednáškách. Mnoho mladých lidí je bere jako nevinný stimulant, který jim pomáhá zvládat pracovní tlak, studium nebo sociální úzkosti. Skutečnost je však přesně opačná: právě neustálý přísun nikotinu jim úzkostné stavy a deprese zhoršuje a udržuje mozek v permanentním chemickém chaosu.
V dnešní době je velmi populární dbát na zdravý životní styl, jíst vyváženou stravu, starat se o pleť a chodit do fitka. Cigareta do tohoto vizuálu nezapadá – nevoní a ničí pleť. Nikotinový sáček naproti tomu vidět není, voní po mátě a dá se užívat doslova kdykoliv. Zatímco z běžné cigarety tělo vstřebá zhruba 1 až 2 mg nikotinu, moderní sáčky nabízejí v jedné dávce násobně více. Absence kouře a zápachu navíc odbourala přirozené bariéry. Sáček si člověk nechává pod rtem hodiny v kuse, často u práce na počítači nebo při studiu. Tento životní styl vytváří bizarní kontrast: člověk, který se vyhýbá cukru a alkoholu a pečuje o sebe, při návštěvě posilovny žvýká nikotinový sáček. Nabízí se myšlenka, zda není tolik populární zdravý životní styl pouhá póza?
Často ovšem nejde jen o pózu na Instagram, ale o zoufalou snahu zvládnout vnitřní tlak. Mnozí mladí lidé bojují s chronickým stresem, finanční nejistotou, nejistotou dostupnosti bydlení nebo psychickými obtížemi. Téměř polovina českých studentů (48 %) má nízkou úroveň tzv. well-beingu, neboli duševní pohody. Česká republika má v rámci Evropy vůbec nejvyšší podíl mladých lidí čelících pocitům sociální izolace. Dominují u nich úzkostné poruchy (75 %) a deprese (66 %)[1].
„U mladé generace dnes často narážíme na zvláštní paradox. Odmítají alkohol i klasický tabák, řeší duševní hygienu a chodí na terapie, ale pod rtem mají nikotinový sáček s extrémní dávkou účinné látky, aniž by v tom viděli sebemenší problém. Přitom nikotin je silný stimulant, vyvolává závislost a je jedovatý pro nervovou soustavu. U lidí s predispozicí k úzkostem nebo depresím tak může vyvolat panické ataky a prohloubit psychickou nestabilitu,“ upozorňuje adiktolog.
Představa náhlého odvykání může působit náročně, protože prudký propad stimulantu může zhoršit psychický stav. Adiktolog proto varuje před zbrklým přístupem „ze dne na den“ a doporučuje tělu pomoci chytřeji: „Když se člověk pokusí přestat naráz pouze silou vůle, brzy se projeví abstinenční příznaky, kvůli kterým se rychle k nikotinu vrátí. Velmi účinným řešením je volně prodejný léčivý přípravek, který obsahuje účinnou látku cytisiniklin. Ta se v mozku naváže na stejné receptory jako nikotin – spolehlivě ztlumí abstinenční stavy, ale tělo už přitom nedostává další nikotinovou zátěž.
Příběh o mladých lidech, kteří pohrdají alkoholem a cigaretovým kouřem, ale po kapsách schovávají nikotinové sáčky, není výsměchem jejich životnímu stylu. Je to diagnóza dnešní doby. Mladí lidé vyrostli pod neúprosným tlakem algoritmů a sociálních sítí, kde je nutné neustále optimalizovat – tělo, jídelníček, kariéru i duševní zdraví. Vytváří to jakousi iluzi bezchybné sebekontroly.
Lidská psychika není tabulka v Excelu ani instagramový profil. Nezvládnutý tlak na stoprocentní výkon, chronická nejistota a strach z nejistoty nezmizely – jen se proměnily do tiché závislosti, která nejde cítit, neruší okolí a dovoluje jet dál na plný plyn. Dle TZ
www.beaufortcz.cz

