Medicína
Světový den mrtvice 29. říjen
U cévní mozkové příhody neboli mrtvice rozhodují o rozsahu následků doslova minuty. Přesto lidé její varovné příznaky často nerozpoznají nebo podceňují a místo okamžitého přivolání pomoci čekají, zda obtíže samy neodezní. Pozdní zahájení léčby může znamenat, že pacient zůstane na vozíčku nebo nedokáže komunikovat. „Jak mrtvici včas rozpoznat, proč na nic nečekat, nejezdit do nemocnice po vlastní ose a ihned volat sanitu“, vysvětluje primářka Iktového centra a neurologie plzeňské Nemocnice Privamed.
|
U léčby mrtvice je naprosto zásadní, jak rychle se povede léčbu zahájit. Čas rozhoduje o dalším životě pacienta, zejména o rozsahu nevratných poškození mozku a s tím spojených následcích. „Jakmile záchranáři v naší lokalitě dostanou hlášení o podezření na mrtvici, spouští se speciální prioritní protokol. Záchranář v sanitce má přímé spojení na neurologa v iktovém centru. Když sanitka přijede, celý tým, včetně CT pracoviště, je již připraven k zásahu. Rozhodně nečekat, zda obtíže samy neodezní, ani vyjíždět do nemocnice po vlastní ose. Ne v každé nemocnici je však specializované iktové centrum. Pokud pacient je v dobré víře přivezen na klasickou pohotovost, kde se zjistí, že musí jet jinam, ztrácí cenný čas a zvyšuje se pravděpodobnost nevratných následků. Krevní sraženinu lze podle rozsahu a umístění buď rozpustit (tzv. trombolýza) nebo ji mechanicky odstranit (tzv. trombektomie). Oba způsoby lze zároveň kombinovat, ale ne všechna pracoviště trombektomii vykonávají. Nejdůležitější je především včasné rozpoznání příznaků. Pro jejich snadné zapamatování se celosvětově využívá anglická zkratka BE FAST, která upozorňuje na nejčastější projevy cévní mozkové příhody: B – Balance (rovnováha): Náhle vzniklé poruchy rovnováhy a koordinace. Varovným signálem může být také náhle vzniklá, urputná a nesnesitelná bolest hlavy, kterou pacienti popisují jako něco, co v životě ještě nezažili. Za každou minutu probíhající mrtvice odumírá obrovské množství mozkových buněk a kilometry nervových vláken, proto je nejdůležitější právě rychlost léčby. Pacient, který měl příznaky mrtvice během posledních 48 hodin, by měl být vyšetřen v iktovém centru, a to i v případě, že obtíže mezitím odezněly. Základní terapeutické okno pro léčbu mrtvice je 4,5 hodiny, v rozšířeném okně lze zvolit specifické postupy až do 9 hodin, přičemž jednoznačně nejlepší výsledky má léčba zahájená do tří hodin. Zajímavým ukazatelem je číslo NNT, které říká, kolik pacientů se musí léčit, aby se jednomu pacientovi pomohli. U mechanické trombektomie jsou to dva pacienti. U intravenózní trombolýzy zahájené do 1,5 hodiny jsou to 4 pacienti, do 3 hodin 9 pacientů, což je ve zdravotnictví velmi dobrý výsledek. I po úspěšném zákroku mohou zůstat následky například v podobě omezeného pohybu nebo schopnosti komunikovat, mnohé z nich však lze překonat. Ochota rehabilitovat a cvičit pod odborným vedením i doma a vůle spolupracovat s fyzioterapeuty nebo logopedem je zásadní pro další kvalitu života. |
