Medicína

Únava, opakované bolesti hlavy, horší soustředění nebo neklidný spánek. Potíže, které na podzim snadno přičítáme ročnímu období, mohou mít i jinou příčinu. Někdy jde o dlouhodobé následky prodělané infekce. Příkladem může být klíšťová encefalitida, po níž mohou přetrvávat únava, bolesti hlavy nebo problémy s pamětí a soustředěním. Pokud potíže trvají delší dobu, zhoršují se nebo omezují běžný život, je důležitá konzultace s lékařem.

S příchodem podzimu se zkracují dny a mění se množství denního světla. Světlo a tma pomáhají nastavovat vnitřní biologické hodiny. Ty řídí přibližně čtyřiadvacetihodinový cirkadiánní rytmus, který ovlivňuje mimo jiné spánek a bdění. Množství světla, které oči přijímají, ovlivňuje také tvorbu melatoninu, hormonu podporujícího ospalost. Jeho tvorba večer přirozeně stoupá. Při narušení cirkadiánního rytmu se mohou objevit ospalost i horší soustředění. Označení „podzimní únava“ však samo o sobě není vysvětlením všech přetrvávajících obtíží.

Únava může souviset také s nedostatkem spánku, stresem, depresí nebo hormonálními změnami. Mezi další možné příčiny patří chudokrevnost z nedostatku železa, cukrovka či onemocnění štítné žlázy. K únavě během dne mohou přispívat také poruchy spánku, například spánková apnoe. Samotný pocit vyčerpání proto nestačí k určení diagnózy. Důležité je, jak dlouho únava trvá i rozdíl mezi únavou po náročném dni a situací, kdy se dlouhodobě nestačí na obvyklé pracovní tempo. Důležité je všímat si jejího vývoje a dopadu na každodenní činnost. Mimo únavy se mohou objevit bolesti hlavy, soustředění, poruchy spánku nebo zhoršení potíží po fyzické či duševní zátěži.

Jedním z příkladů jsou dlouhodobé potíže po COVIDu-19, označované jako long covid. Patří mezi ně únava zasahující do běžného života, bolesti hlavy, poruchy spánku či obtížnější přemýšlení a soustředění, pro které se používá označení „mozková mlha“. Příznaky mohou přetrvávat, kolísat nebo se znovu objevovat. Souvislost současných obtíží s prodělanou infekcí přitom nemusí být na první pohled zřejmá.

Long covid není jediným příkladem dlouhodobých potíží po infekci. Například po klíšťové encefalitidě se může rozvinout takzvaný postencefalitický syndrom, tedy různé obtíže, které zůstávají i po odeznění akutního onemocnění. Údaje přináší česká multicentrická studie zaměřená na klíšťovou encefalitidu. Ze 187 hospitalizovaných pacientů s laboratorně potvrzenou klíšťovou encefalitidou, kteří dokončili šestiměsíční sledování, mělo při kontrole alespoň jeden přetrvávající následek přibližně  (45 %).

Nejčastěji pacienti uváděli únavu či horší toleranci zátěže, a to přibližně ve 22 % případů. Bolesti hlavy přetrvávaly u 19 %, obtíže s pamětí či koncentrací u 11 % a poruchy spánku u 10 % sledovaných pacientů. Vedle těchto obtíží autoři popsali také poruchy hybnosti, koordinace a rovnováhy, sluchu či zraku. U klíšťové encefalitidy není k dispozici specifická léčba. Dostupná je však prevence očkováním. Dlouhodobé následky se týkají i mladších lidí. Mladší věk proto sám o sobě není důvodem přetrvávající únavu, bolesti hlavy nebo obtíže se soustředěním přehlížet.

Lymeská borelióza přenášená rovněž klíšťaty je bakteriální onemocnění, které lze léčit antibiotiky. U části pacientů však i po dokončené léčbě přetrvávají únava, bolesti těla nebo potíže s myšlením a soustředěním. Příčina těchto dlouhodobých obtíží není dosud plně objasněna.  Únava ani horší soustředění samy o sobě neznamenají lymeskou borreliózu. Podobné příznaky mohou doprovázet mnoho dalších stavů a jejich přetrvávání po léčbě samo o sobě nepotvrzuje pokračující infekci.

Konzultaci s praktickým lékařem vyhledat, pokud potíže přetrvávají, zhoršují se nebo omezují práci, studium či běžné aktivity. Připomenout také prodělaná onemocnění a dosavadní léčbu.  Únavu, která přetrvává, zhoršuje se nebo omezuje běžný život, není dobré odbýt větou „to bude podzimem“. Změna ročního období by neměla být důvodem odkládat péči o vlastní zdraví. Dle TZ

www.focus-age.cz

Tweet