Medicína

Vysoký krevní tlak ani zvýšený cholesterol se většinou nepozná. Přesto mohou dlouhé roky poškozovat cévy. Právě proto má smysl věnovat srdci pozornost i ve chvíli, kdy se cítíme dobře. Riziko infarktu ovlivňují každodenní návyky i vrozené dispozice. Důležité je proto znát také zdravotní historii své rodiny, začít pravidelnými kontrolami a postupnými změnami.

Infarkt vzniká, když část srdečního svalu nedostává dostatek okysličené krve a začne odumírat. Nejčastěji je na vině uzávěr věnčité tepny krevní sraženinou, která se vytvoří na narušeném aterosklerotickém plátu. Ten vzniká postupně ukládáním tukových částic, především cholesterolu, do stěny cévy. Infarkt tak může přijít náhle, změny v tepnách se ale často rozvíjejí roky. Při infarktu rozhoduje rychlost pomoci. Čím dříve se podaří obnovit přítok krve, tím větší část svalu lze zachránit.

Význam ovlivnitelných rizikových faktorů potvrdila také mezinárodní studie INTERHEART, která zahrnovala účastníky z 52 zemí. Devět sledovaných faktorů souviselo s přibližně 90 % populačního rizika prvního infarktu. Patřily mezi ně kouření, nepříznivá hladina krevních tuků, vysoký tlak, cukrovka, břišní obezita, strava, pohyb, konzumace alkoholu a psychická zátěž. Neznamená to však, že každý člověk dokáže své riziko zcela odstranit nebo že ve zbytku se jedná pouze o genetiku. Jde spíš o to, jak velký prostor prevence nabízí.

Důležitá může být už docela obyčejná preventivní prohlídka. Vysoký tlak ani zvýšený cholesterol totiž nemusí bolet a dobrá kondice jejich zvýšení nevylučuje. Například u výrazně zvýšeného cholesterolu nemusí samotná změna stravy stačit.

Pozornost si zaslouží také to, zda někdo z rodičů nebo sourozenců prodělal infarkt či jiné srdeční onemocnění již v mladším věku. U některých rodin se například vyskytuje familiární hypercholesterolémie, při které má člověk vysokou hladinu LDL cholesterolu už od narození. Cévy jsou tak jeho působení vystaveny mnohem déle. Včasné odhalení a léčba mohou riziko výrazně snížit.

Náhlá  prudká bolest a pád k zemi nejsou jediným možným příznakem. Infarkt se může projevit tlakem, svíráním nebo pálením na hrudi, které se šíří do paží, zejména levé horní končetiny, zad, krku či čelisti. Přidat se mohou dušnost, studený pot, nevolnost nebo nezvyklá slabost. Také u žen je nejčastějším příznakem bolest či nepříjemný pocit na hrudi. Mnohdy se však mohou objevit i další projevy, například dušnost, bolest zad nebo zdánlivě nevýznamné obtíže, jako jsou výrazná únava či nevolnost. Při podezření na infarkt je nutné volat 155 a nečekat, zda potíže přejdou.

Genetické vyšetření může být užitečné při podezření na dědičné onemocnění, například již zmíněnou familiární hypercholesterolémii. O vhodnosti a rozsahu by měl rozhodovat lékař podle osobní a rodinné anamnézy i dosavadních nálezů. Mezi dostupné genetické analýzy patří KardioGen od GHC Genetics, který vyšetřuje vybrané genové varianty související s onemocněními srdce a cév. Vzorek se odebírá stěrem z dutiny ústní nebo z krve. Výsledek ale není „předpovědí budoucnosti“ – sám o sobě neurčuje, zda člověk infarkt skutečně prodělá, a nenahrazuje běžná kardiologická vyšetření. Může být spíše jedním z dílků skládačky při hodnocení celkového rizika.  Dle TZ

www.medialist.cz

Tweet