Medicína

O plodnost se pečuje preventivně


Kategorie: Aktuality Plánované rodičovství 
27.říjen 2026

O pleť, zuby nebo fyzickou kondici se pečuje běžně. Plodnost však řada lidí začne řešit až v okamžiku, kdy se rozhodnou pro založení rodiny. I reprodukční zdraví je však ovlivňováno dlouhodobým životním stylem, zdravotním stavem a především věkem. Preventivní přístup přitom neznamená žít roky v režimu přípravy na těhotenství ani podstupovat bez důvodu všechna dostupná vyšetření. Smyslem péče o sebe je znát rizikové faktory, nepřehlížet varovné signály a včas se poradit s odborníkem. „Ani moderní medicína totiž nedokáže plně kompenzovat přirozený pokles reprodukčního potenciálu související s věkem,“ říká specialista reprodukční kliniky Repromeda.

Zdravý životní styl pomáhá, biologický čas však nezastaví. Dlouhodobá péče o reprodukční zdraví začíná stejně jako prevence řady jiných zdravotních obtíží. Patří k ní dostatek zdravého pohybu, vyvážená strava, nekouření, omezení alkoholu a také dostatečný spánek. Neméně důležité je mít přiměřenou tělesnou hmotnost, tedy ani podváhu, ani obezitu. Ženy by zároveň měly chodit na pravidelné gynekologické prohlídky. U mužů pak může být při rizikových faktorech namístě vyšetření spermiogramu ještě předtím, než pár začne řešit neplodnost.

Z faktorů, které lze vlastním přičiněním ovlivnit, považuje lékař za zvlášť významné právě kouření, které je spojeno s horší reprodukční prognózou u obou pohlaví (u žen může nepříznivě působit na ovariální rezervu, u mužů souvisí se zhoršením některých parametrů spermií), a výrazné odchylky tělesné hmotnosti.  Ani pečlivě nastavený životní styl však neumí zastavit biologické stárnutí vajíček. S věkem se zároveň mění jejich kvalita a roste riziko chromozomálních odchylek. Výraznější pokles plodnosti nastává zejména ve vyšším reprodukčním věku. K lepšímu poznání vlastních predispozic mohou přispět také některá genetická vyšetření.

Podle lékaře by bylo ideální, aby se péče o reprodukční a genetické zdraví stala přirozenou součástí života každého mladého člověka, podobně, jako pravidelné preventivní prohlídky u zubaře. První krok může představovat základní zmapování reprodukčního zdraví. K tomu slouží například projekt Moje plodnost, který ženám a mužům nabízí základní vyšetření a informace ještě před vznikem potíží. Smyslem prevence není slibovat kontrolu nad všemi okolnostmi početí, ale dát lidem možnost rozhodovat se včas a s realistickou představou o tom, co mohou ovlivnit a kde má biologie své limity.

Žena by neměla například přehlížet dlouhodobě nepravidelný cyklus, úplné vymizení menstruace, výraznou změnu oproti svému obvyklému cyklu nebo velmi bolestivou menstruaci (může signalizovat endometriózu).

Pozornost si zaslouží rovněž příznaky hormonální poruchy. Patří mezi ně například výrazné akné nebo nadměrné ochlupení v kombinaci s nepravidelným cyklem. V takových případech není důvod čekat až do doby, kdy žena začne usilovat o těhotenství. Vhodné je obrátit se na gynekologa, který podle obtíží doporučí další vyšetření nebo konzultaci se specialistou na reprodukční medicínu. Dřívější konzultace je namístě například po prodělané onkologické léčbě, při genetickém onemocnění v rodině nebo při známých potížích na straně ženy či muže.

Základní preventivní vyšetření se u žen a mužů liší. U ženy může lékař ultrazvukem posoudit dělohu a vaječníky a spočítat antrální folikuly. Z krve lze vyšetřit základní hormony včetně AMH, tedy antimülleriánského hormonu, který pomáhá odhadnout ovariální rezervu neboli zásobu vajíček. U muže je takovým základním vyšetřením spermiogram.„Velmi důležité je ale také říci, co nám tato vyšetření neumějí sdělit. AMH není testem toho, zda žena přirozeně otěhotní, ani nedokáže přesně předpovědět, kolik let plodnosti jí zbývá!.

Plodnost rozhodně není jen ženské téma. Mužský faktor se na obtížích s početím podílí velmi významně: přibližně ve 40 až 50 % případů se uplatňuje samostatně nebo společně s faktorem na straně ženy. Také u mužů proto dává smysl dodržovat zásady zdravé životosprávy. Specifickým rizikem je dlouhodobé přehřívání varlat, užívání anabolických steroidů nebo testosteronu. Testosteron dodávaný zvenčí může tvorbu spermií výrazně utlumit, někdy až k jejich úplnému vymizení z ejakulátu, Pokud má muž za sebou operaci nebo úraz varlat, nesestouplé varle, prodělaný zánět, varikokélu či jiný rizikový faktor, může být vhodné provést spermiogram ještě před samotným řešením neplodnosti.

Pokud žena plánuje první dítě až ve vyšším reprodukčním věku, je namístě konzultace s gynekologem nebo specialistou na reprodukční medicínu. Společně mohou probrat individuální rizikové faktory, orientačně vyšetřit ovariální rezervu či případně otevřít také téma preventivního zmrazení vajíček.

Dle TZ

www.lesensky.cz

 

 

 

Autor: MUDr. Olga Wildová