Medicína

Nádory mozku představují mimořádně závažné a komplexní onemocnění, které zásadním způsobem zasahuje do života pacientů i jejich blízkých. Přestože postihují všechny věkové kategorie, často se vyskytují u dětí do 5 let a dospělých nad 60 let. Významná část pacientů je však diagnostikována v produktivním věku mezi 30 a 50 lety, kdy volba léčebného postupu zásadně ovlivňuje nejen samotnou prognózu, ale i další kvalitu života.

Na problematiku upozorňuje pacientská organizace Hlas onkologických pacientů (HOP, která při příležitosti Světového týdne povědomí o nádorech mozku 24. – 31. 10. 2026 otevírá vzdělávací web pro širokou veřejnost www.vseohlave.cz

„Hlavním posláním našeho nového dlouhodobého edukačního projektu Na webu se mohou lidé dozvědět, které faktory zvyšují riziko, jaké jsou varovné signály a také uvádí na pravou míru nejčastější mýty. Diagnostikovaným pacientům a jejich blízkým přináší přehledného průvodce Cesta pacienta s nádorem mozku a míchy, na kterém spolupracovali přední odborníci v oboru neurochirurgie a onkologie. Poskytuje ucelený přehled informací potřebných pro lepší orientaci v nové a náročné životní situaci –od diagnostiky a léčbu až po návrat do každodenního života,“ popisuje předsedkyně Výboru HOP.

Ročně je v Česku diagnostikováno zhruba 850 nových případů nádorů mozku a míchy, kterých existuje až140 různých typů. Přibližně polovinu z nich tvoří gliomy, mezi nimiž je nejčastější velmi agresivní glioblastom. Pomaleji progredující nízkostupňové gliomy postihují převážně pacienty v produktivním věku a jejich dopad na socioekonomické fungování pacienta je dlouhodobý a velmi výrazný. Základem diagnostiky je podrobné neurologické vyšetření a moderní zobrazovací metody, jako jsou MRI, CT či PET/MR. Rozhodování o náročné léčbě – která zahrnuje neurochirurgické zákroky, radioterapii, chemoterapii či cílenou léčbu nově dostupnou pro pacienty s nízkostupňovým gliomem, musí vždy probíhat pod vedením multidisciplinárního týmu odborníků.

Volba léčby musí být individuální a zohledňovat charakter nádoru, celkový stav i životní situaci pacienta. Zejména u mladších nemocných je důležité vedle účinnosti léčby zvažovat také její dlouhodobé dopady na kognitivní funkce, kvalitu života a možnost pokračovat ve studiu, práci či rodinných plánech.

„V posledních letech dochází k významnému posunu v diagnostice i léčbě nádorů mozku. Díky pokroku v molekulární diagnostice dnes dokážeme lépe porozumět biologickému chování jednotlivých nádorů a přesněji přizpůsobit léčbu konkrétnímu pacientovi. Vedle tradičních léčebných metod, jako jsou chirurgie, radioterapie a chemoterapie, se postupně otevírají také možnosti cílené léčby. Významným příkladem jsou nízkostupňové gliomy s mutací genu IDH, u nichž nové léky umožňují oddálit progresi onemocnění a potřebu následné onkologické léčby. Naším cílem totiž není pouze prodloužit život pacientů, ale také co nejdéle zachovat jeho kvalitu, soběstačnost a možnost vést běžný život,“ vysvětluje lékařka Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Největším úskalím bývá včasné rozpoznání varovných signálů, které mohou zpočátku působit velmi nenápadně. Pacienti je snadno zamění za přepracování, stres nebo běžnou únavu. Teprve zhoršující se obtíže je dovedou do ordinace lékaře.

Projevy onemocnění jsou velmi rozmanité a přímo závisí na přesném umístění nádoru, jeho velikosti a typu, protože různé části mozku řídí odlišné tělesné a psychické funkce. Mezi nejčastější příznaky patří:

• Epileptické záchvaty, které se nově vyskytnou u dospělého člověka
• Výpadky tělesných funkcí podle zasažené oblasti – slabost, necitlivost či ochrnutí končetin, potíže s mluvením, pamětí nebo sluchem
• Změny chování a osobnosti, které se mohou projevit jako apatie, neobvyklá agresivita nebo neklid
• Bolesti hlavy, zvracení, závratě či poruchy zraku (např. dvojité vidění nebo výpadky zorného pole)

Více na: www.hlaspacientu.cz.

Dle TZ

www.addicts.cz

Tweet