Medicína
Ordinacím psychiatrů mohou pomoci praktičtí lékaři
Praktický lékař bývá prvním člověkem, kterému pacient řekne o dlouhodobé únavě, nespavosti nebo třeba bušení srdce. Protože jej lékař zná řadu let, může si všimnout změn dříve, než je sám pacient začne spojovat s psychickým stavem. Zná také jeho tělesná onemocnění, rodinnou situaci a další okolnosti, které mohou při hledání příčiny obtíží pomoci. Vazba mezi tělesným a duševním zdravím je velmi silná a hranice mezi nimi méně ostrá, než se myslí. Psychické obtíže se mohou projevovat tělesně a onemocnění může zásadně ovlivnit psychiku.
Stres, úzkost nebo dlouhodobé přetížení mohou ovlivňovat činnost organismu a vyvolávat či zhoršovat tělesné obtíže. Bolest hlavy způsobená stresem proto není „vymyšlená“. Stejně skutečné jsou i bušení srdce nebo zažívací potíže, které mohou vyvolat úzkost. „Například u deprese mohou být tělesné příznaky natolik výrazné, že pacient přichází především kvůli nim a pokles nálady. Potíže pacient nepovažuje za hlavní problém, proto mohou úzkostné a depresivní poruchy zůstat určitou dobu nerozpoznané.
Praktický lékař může při tělesných příznacích jako první zachytit běžné úzkostné a depresivní potíže, posoudit jejich závažnost, vyloučit tělesné příčiny a u lehčích a středně závažných stavů rovnou zahájit léčbu. Neznamená, že pacienta automaticky odešle na psychiatrii. Lepší je sdílené péče, kdy praktický lékař zachytí problém, provede základní diagnostiku a je sám schopen řešit lehčí a nekomplikované stavy. Pro spolupráci je však podstatné, aby měl praktický lékař snadný přístup k odborníkům z oblasti duševního zdraví a možnost s nimi rychle probrat další postup.
Mělo by se jednat o systém, ve kterém na sebe jednotlivé úrovně péče plynule navazují. Ukazuje se, že propojení mezi primární péčí a specialisty může výsledky léčby deprese a úzkostných poruch zlepšovat. Psychiatrická péče je pak důležitá především tehdy, když je diagnostika nejasná, potíže jsou závažné a komplikované, běžná léčba nezabírá nebo hrozí například riziko sebevraždy.
Dostupnost psychiatrických ambulancí se v Česku liší podle regionu i konkrétní ordinace. Pokud člověk čeká na psychiatra několik týdnů nebo měsíců, v mezičase se může pacient obrátit na praktického lékaře.
Jednou z možností je dnes v ČR také digitální terapie Mindwell, která vychází z principů kognitivně-behaviorální terapie a její programy pro úzkost, depresi či OCD jsou jako jediné v Česku plně hrazeny ze zdravotního pojištění. Může představovat vhodnou pomoc pro ty, kteří se potýkají s mírnými až středně závažnými úzkostnými či depresivními obtížemi. Výhodou je, že pacienti mohou zahájit terapii prakticky ihned a z domova, bez nutnosti dojíždění. Žádanku pro zapojení do terapie může vystavit právě praktický lékař, který vyhodnotí, zda je tato forma péče pro pacienta vhodná. Pokud se však objeví u pacienta riziko sebevraždy, psychotické příznaky, sebepoškozování nebo nebezpečí pro něj i okolí, je potřeba vyhledat akutní psychiatrickou pomoc.
Správně nastavený systém uvolní psychiatrům ruce. Návštěva psychiatra automaticky neznamená předepsání léků, čehož mnoho lidí předem obává. Někdy je vhodnější terapie, změna režimu, řešení životní situace nebo kombinace těchto nástrojů. (Tlak se podepisuje na samotných psychiatrech.)
Mindwell je zdravotní služba pro terapii nejčastějších psychických poruch, která je dostupná ze soukromí a pohodlí domova.
Dle TZ
www.lesensky.cz

