Medicína
V Senátu se mluvilo o vzhledové šikaně
Na půdě Senátu Parlamentu ČR se uskutečnila odborná debata Tělo jako terč: vzhledová šikana a její dopady na duševní zdraví mládeže. Z iniciativy senátorky Adély S. Šípové a ve spolupráci s iniciativou Moje tělo je moje, se u jednoho stolu sešli psychologové, lékaři, pedagogové, zástupci neziskových organizací a sportu i rodiny s osobní zkušeností. Diskuse se zaměřila na to, jak děti systémově chránit před ponižováním kvůli vzhledu a jak podporovat zdravý vztah k vlastnímu tělu.
„Opakovaný posměch kvůli tělu není drobnost, ale šikana. Nechceme přestat mluvit o zdravém životním stylu, chceme, aby žádné dítě nebylo ponižováno kvůli tomu, jak vypadá, a aby se cítilo v kolektivu bezpečně,“ řekla senátorka.
Psychoterapeutka upozornila, že během více než dvaceti let své praxe pozoruje výrazný nárůst sebenenávisti u dětí. Podle ní se dnes masivnímu tlaku na vzhled nikdo nevyhne a dětský pocit, že svým vzhledem obtěžují svět, může mít velmi tragické následky. „Dáváme dětem helmy na kolo, ale v tomto případě je necháváme tančit na minovém poli,“ uvedla.
Sociální vědkyně a moderátorka podcastu Let It Scroll připomněla, že algoritmům nezáleží na tom, jací jsme, ale na tom, co udrží naši pozornost. Nevinný obsah o tom, co jsme snídali, se může postupně změnit v kult kontroly, který přeroste v poruchu příjmu potravy. Regulační rámec podle ní přichází z EU, ale je nutné jej také vymáhat. „Provozovatel sociální sítě nesmí pozornost zaměňovat za výslovný souhlas,“ řekla a zdůraznila, že bezpečí dětí musí být v online prostoru výchozím nastavením.
Psychiatr a psychoterapeut potvrdil, že i ve své praxi se s destruktivními následky body shamingu setkává téměř na denní bázi. Zdůraznil zároveň význam rodiny jako primárního prostředí, kde mladý člověk buď získá odolnost a pocit bezpečí, nebo naopak vyrůstá s nedostatkem sebedůvěry, a proto pak snáz dovolí ostatním, aby se k němu chovali nerespektujícím způsobem.
Komentáře o těle a zkušenosti z praxe: Zástupkyně Centra Anabell připomněly, že hodnotící komentáře k tělu jsou v naší společnosti normalizované, přestože jsou opravdu nebezpečné. Ačkoliv mohou být míněny jako starost nebo pochvala, mohou mít závažné dopady na psychické zdraví a přispívat k rozvoji poruch příjmu potravy. Vedoucí lektorka týmu v organizaci Moje tělo je moje, představila zkušenosti z workshopů ve školách. Zazněla i osobní svědectví rodin, které se se vzhledovou šikanou bolestivě setkaly a nesou si vážné dlouhodobé následky.
Sport a škola: Vrcholová plavkyně a trenérka upozornila na paradox: necitlivé nebo posměšné poznámky na vzhled těla z úst trenérů mohou děti od sportování odradit. Rodičům doporučila, aby se zajímali, jak trenér s dítětem mluví, a aby se nebáli zastat lidí na sportovištích. Připomněla, že v ČR byl v roce 2025 schválen Národní etický kodex sportu, který tuto oblast ošetřuje.
Odborná pedagožka upozornila na důležitost bezpečí a na zásadní roli dospělých včetně pedagogů – pokud je učitel nositelem zdravých hodnot, děti si je osvojí. Studenti pedagogiky by podle ní měli procházet na vysoké škole sebezkušenostním tréninkem komunikačních dovedností, které jim pomohou zmapovat si vlastní vztah k tématu tělesnosti. „Nepodceňujme laskavost a investici do vztahů,“ řekla a vyzvala k respektu k jedinečnosti každého člověka.
V debatě zazněla nutnost řešit téma ve spolupráci s ministerstvem školství a zjistit, jak rozšířit preventivní programy ve školách. Navrženo vytvořit metodiku pro pracovníky ve zdravotnictví a sociálních službách, která bez vysokých nákladů může přinést posun v komunikaci citlivých témat.
Výstupem z panelové debaty je vznik expertní pracovní skupiny. Cílem je iniciovat veřejnou osvětovou kampaň, která upozorní na závažné následky vzhledové šikany a bude prvním krokem k dalším systémovým změnám. Více na: www.mojetelojemoje.cz Dle TZ
www.medialist.cz
