Deprese
Prevence deprese i úzkosti kulturou
Duševní zdraví představuje jednu z hlavních výzev současné společnosti. Kromě léčby již vzniklých obtíží roste potřeba dostupných nástrojů podpory duševního zdraví a primární prevence. Mnoho zahraničních studií ukazuje, že zapojení do kulturního života a uměleckých aktivit může podporovat well-being, sociální propojení a také snižovat depresivní a úzkostné příznaky. Kultura proto představuje dosud málo využívaný, a přitom perspektivní zdroj veřejného zdraví a prevence. Z tohoto důvodu v ČR zakládá Národní ústav duševního zdraví Národní platformu prevence kulturou.
„Národní platforma prevence kulturou je koordinační, metodický a výzkumný rámec, který propojuje kulturní a umělecký sektor s oblastí veřejného zdraví, vzdělávání a sociálních služeb. Jejím cílem je rozpoznat, podpořit, zpřístupňovat a postupně ověřovat preventivní potenciál zapojení do kulturních a uměleckých aktivit napříč regiony,“ vysvětluje výzkumnice.
K dispozici jsou souhrnné studie desítek kontrolovaných výzkumů z různých zemí. Nedávná metaanalýza skupinových uměleckých programů u lidí nad 55 let (studie z více než dvaceti zemí) ukázala znatelné snížení depresivních i úzkostných příznaků. Kulturní programy nenahrazují psychoterapii nebo jinou odbornou péči – jejich úloha je zejména preventivní a podpůrná. První ekonomické analýzy zároveň naznačují, že některé z těchto programů mohou být nákladově efektivní a vytvářet širší společenskou hodnotu. Ekonomických studií je zatím málo a stále je nutné lépe vědět, které programy fungují, pro koho a za jakých podmínek. Systematické ověřování jejich účinku a nákladové efektivity proto bude jedním z důležitých úkolů Národní platformy.
Aktivita bude v činnostech, které kulturní a umělecké instituce již nabízejí – návštěvy výstav, ve společné tvorbě, zpěvu, tanci, participativních programech, dílnách či komunitních aktivitách. Smyslem je využít to, co už v regionech existuje – galerie, muzea, knihovny, hudební, taneční, výtvarné nebo komunitní aktivity – a vytvořit z nich dostupnou a propojenou síť podpory duševního zdraví.
V první fázi se budou mapovat dostupné aktivity, které by mohly mít preventivní potenciál, a vytvořit webové rozhraní, které usnadní orientaci veřejnosti i odborníků. V další fázi by měla vzniknout síť kulturních a uměleckých institucí, regionálních center, komunitních organizací a spolků. Od počátku budou odborníci zkoumat vliv nabízených aktivit na well-being a další ukazatele, později by měly vzniknout i rozsáhlejší kontrolované studie. NUDZ zajistí koordinaci, metodické a výzkumné zázemí; regionální centra budou propojovat místní kulturní, komunitní a veřejné aktéry a podporovat přenos zkušeností.
„Důležité je zejména aktivní a smysluplné zapojení: možnost soustředit pozornost jinam než na vlastní obtíže, něco vytvářet nebo prožívat, reflektovat zkušenost, setkávat se s druhými lidmi a získávat pocit sounáležitosti a kompetence. Kulturní prostředí navíc může být pro řadu lidí přirozenější a méně stigmatizující než prostředí zdravotní péče. V následujících krocích se bude navazovat na tzv. Umění na předpis, které je v řadě vyspělých zemích, v čele s Velkou Británií a státy severní Evropy. Konkrétně je to tzv. baltský model, který se bude přebírat. V příštím roce 2027 se bude s dánskými kolegy připravovat evropský projekt na rozšiřování tohoto modelu.
V další fázi by tak mělo dojít k propojení kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami. Rolí pracovníků NPPK bude oslovovat lékaře, psychology, školní psychology nebo sociální pracovníky. Ti potom budou nabízet programy jako preventivní či doplňkovou léčbu lidem trpícím osamělostí, mírnými až středními úzkostmi či depresemi.
„V regionálním centru by pak působil tzv. Link worker, propojující pracovník, který by dokázal propojit místní kulturní nabídku a potřeby konkrétního klienta a nakombinoval mu vhodnou „dávku“ – například 2 týdny tanec, 2 týdny řemeslné dílny, 3 týdny sbor, 3 týdny divadlo… Program obvykle trvá 8–10 týdnů, 1–2x týdně. Do projektu jsou zatím zapojena dvě regionální centra – Galerie Benedikta Rejta a Vlastivědné muzeum Olomouc.
Více se zájemci mohou dozvědět na konferenci Umění a duševní zdraví 2026, která se koná 15.–17. října 2026 v Praze a Lounech v Galerii Benedikta Rejta. Národní platformu prevence kulturou zde představí ředitel NUDZ. Do programu se zároveň zapojí představitelé kulturních a uměleckých institucí, organizací a iniciativ, které se již dlouhodobě věnují propojování kultury, umění a podpory duševního zdraví. Dle TZ
www.nudz.cz
