Medicína
Evropský den dárcovství a transplantace orgánů 10. 10.
Ledvina je v České republice nejčastěji transplantovaným orgánem a české zdravotnictví patří v této oblasti mezi evropskou špičku. Odborníci dlouhodobě usilují o zvýšení podílu transplantací ledvin od žijících dárců, které pacientům přinášejí lepší výsledky i delší životnost orgánu ve srovnání s ledvinami od zemřelých dárců. Zásadní překážkou však často bývá ostych – pacienti se zdráhají hovořit o své situaci s blízkými, kteří mohou být potenciálními dárci. Překonání této bariéry může znamenat zásadní zlom na cestě ke kvalitnějšímu a delšímu životu bez dialýzy. Konkrétní zkušenosti pacientů a dárců jsou široké veřejnosti dostupné na vzdělávacím webu TransplantaceNeniTabu.cz, který podává důležité a praktické informace garantované odborníky.
„Transplantace ledviny od žijícího dárce přináší výrazně lepší výsledky – orgán obvykle vydrží déle, často se podaří naplánovat zákrok ještě před zahájením dialýzy a tím předejít dalším zdravotním komplikacím. Ledvina od žijícího dárce má medián funkce až 25 let, zatímco u orgánu od zemřelého dárce je to průměrně kolem 12 let,“ vysvětluje vedoucí Nefrologické a Transplantační ambulance IKEM.
Lékařka zároveň upozorňuje na časté psychologické bariéry, které pacientům brání hovořit o své situaci s blízkými. „Mnoho pacientů se bojí, že by blízký člověk byl vystaven neúměrnému riziku, kdyby se rozhodl jim ledvinu darovat. Proto je důležité informovat je o tom, že k odběru ledviny přistupujeme jedině, pokud podrobná vyšetření potvrdí, že rizika pro dárce jsou minimální. Zbylá ledvina přebírá funkci odebrané a zdravotní stav dárce je pravidelně sledován. Operační zákrok je miniinvazivní, což umožňuje rychlé zotavení. Rizika spojená s operačním výkonem jsou také minimální. Dárci pak dochází na pravidelné kontroly zdravotního stavu do transplantačního centra, zpravidla jedenkrát ročně.“
Podle statistiky Koordinačního střediska transplantací v roce 2025 proběhlo v České republice celkem 603 transplantací ledvin, z toho pouze 39 od žijících dárců. Reprezentativní průzkum veřejného mínění (TAČR/ZSF JU, 2023) přitom ukázal, že více než 80 % Čechů je ochotno darovat nějakou část těla. Studie zveřejněná v odborném časopise Frontiers in Communication zároveň upozornila, že mezi nejčastější důvody, proč pacienti neosloví své blízké, patří pocit trapnosti, strach z odmítnutí a nejistota, jak o darování mluvit.
Zpracovat obavy a najít cestu k otevřené komunikaci pomáhají pacientům také psychologové. Jsou vždy součástí multidisciplinárních týmů transplantačních center a poskytují konzultace nejen pacientům, ale i jejich potenciálním dárcům. Pacient se může obávat, že začít s blízkými upřímně hovořit o své situaci, znamená hned je žádat o dárcovství. O to ale vůbec nemusí jít. Úplně stačí, když pacienti sdílí informace o svém zdravotním stavu. Z dlouholetých zkušeností se ví, že se tím otevírá prostor pro altruismus. Lidé, kteří mají nemocného rádi, často sami začnou zvažovat, jak mohou pomoci. Dle TZ
www.addicts.cz
