Nemoci a jejich příznaky
Krizová centra poskytují první pomoc při duševních obtížích
Situace v oblasti duševního zdraví v ČR není příznivá, což podtrhuje také omezená dostupnost péče. Jednou z jejích zásadních složek je krizová péče – bezbariérová (bez doporučení od lékaře) a okamžitě dostupná. V současné době existuje poměrně pestrá nabídka krizových služeb, chybí však celostátní provázaný systém a liší se dostupnost v jednotlivých regionech. Psychiatrická společnost ČLS JEP podporuje systematizaci a regionální dostupnost těchto služeb. Ke zlepšení má přispět i nový projekt Ministerstva zdravotnictví ČR.
„Výskyt duševních onemocnění v české populaci výrazně vzrostl během pandemie COVID-19 a od té doby neklesl. V roce 2022 celopopulační výzkum zjistil výskyt úzkostných poruch u cca 12 % dospělé populace, poruch nálady u cca 9 %, poruch souvisejících s užíváním alkoholu u cca 11.5 % a rizika sebevražednosti u 11 % dospělé populace. Vyskytují se i další typy duševních onemocnění, jako jsou ADHD, poruchy příjmu potravy, poruchy osobnosti nebo například demence. Výrazný nárůst obtíží lze pozorovat u dětí a dospívajících do 20 let: počet léčených na psychiatrických ambulancích stoupl od roku 2010 do roku 2024 o více než 60 %, počet akutních psychiatrických hospitalizací dětí a mladých do 19 let se za posledních deset let více než zdvojnásobil. Sebevraždu spáchají v ČR každý den přibližně 4 lidé (1561 v roce 2024),“ uvádí předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP.
Úloha krizové péče je zásadní. Jejím cílem je rychlá diferenciace, zjištění, jak závažný stav pacienta je a jaký druh pomoci je pro něj nejvhodnější, včasná intervence, podpora a navázání na další služby. Příčina některých krizí totiž nemusí být medicínská, ale může mít původ v oblasti sociální.
„V ČR je velmi rozmanitý terén krizových služeb. Působí zde 5 hlavních klinických zdravotnických krizových pro dospělé a 5 pro děti, k tomu téměř 40 center duševního zdraví, dále zde působí sociální krizová centra (15 pro děti a adolescenty, 8 pro dospělé, 14 "univerzálních"). Služby zdravotnických a sociálních center se částečně překrývají. K dispozici je také 62 krizových linek. Od pandemie COVID-19 zaznamenáváme vzestupný zájem o krizovou pomoc, a to zejména u dětí. Problémem je, že tato péče není systematizována: její dostupnost není rovnoměrná, převážně jsou pokryta velká města, nikoliv regiony. Problémem je také standardizace – krizová služba nemusí zajišťovat všechny služby, je ale nutná provázaná síť, která celý komplex funkcí poskytne. To však zatím nefunguje,“ vysvětluje lékař a člen Pracovní skupiny pro osoby v krizi, který je jedním z autorů koncepce nového systému krizové péče.
Proto vznikl projekt Ministerstva zdravotnictví ČR „Nastavení a ověření systému služeb pro osoby v krizi“, jehož realizace byla zahájena v září 2026, s cílem vytvořit systém dostupné krizové péče ve všech regionech. V každém kraji má fungovat minimálně 1 služba určená všem, kteří se ocitli v krizové situaci, která bude v provozu nonstop. Zároveň má vzniknout síť služeb, které budou vzájemně provázány, a to i se složkami integrovaného záchranného systému.
„Výhodou je, že koncepce počítá s využitím existujících zařízení, která se ujmou jednotlivých funkcí, jako je například ambulantní a terénní krizová pomoc 24/7 a v síti budou zajištěny i specifické funkce, které směřují na konkrétní skupinu obyvatel – například pomoc při domácím násilí, v sociální nouzi či při závislostech. Důležitá je také návaznost dalších odborných služeb – pokud vázne například návaznost ambulantní nebo lůžkové péče, ztrácí se efekt u závažnějších stavů, které vyžadují zdravotnickou/psychiatrickou péči,“ uzavírá lékař. Pilotní projekt se má realizovat v 5 krajích do konce roku 2028. Dle TZ
www.psychiatrie.cz
