Medicína
Povědomí o prevenci pásového oparu je stále nízké
Pásový opar se spojuje především s bolestivou vyrážkou, ale jeho následky mohou být mnohem závažnější. U části pacientů přetrvává silná bolest i dlouho po odeznění samotného onemocnění a může výrazně ovlivňovat schopnost pracovat, vykonávat běžné denní aktivity i kvalitně spát.
Riziko rozvoje pásového oparu se zvyšuje s věkem, s výrazným nárůstem od 50 let věku, kdy imunita klesá, a tím narůstá ohrožení pásovým oparem. Kromě věku může u pacientů riziko zvyšovat přítomnost jiného onemocnění, mezi které patří např. onkologické onemocnění, cukrovka, chronické onemocnění plic, chronické onemocnění ledvin, kardiovaskulární onemocnění, autoimunitní onemocnění, užívání steroidů, aj. Důvodem rozvoje může být také stres, únava nebo nedostatek spánku, což jsou rizikové faktory, které se nevyhýbají téměř nikomu.
Dostupná data ukazují, že 89 % Čechů ve věku nad 50 let se staví k očkování pozitivně. Více než 60 % lidí v této věkové skupině jej považuje za součást péče o své zdraví a 56 % za důležitý nástroj pro zachování zdraví ve vyšším věku. Pozornost veřejnosti i zdravotního systému je tradičně více zaměřena na očkování dětí. Očkování dospělých zůstává ve srovnání s dětskou populací méně využívanou součástí prevence. Důsledky pásového oparu bývají zdravotní komplikace i dlouhodobá pracovní neschopnost.
Prvním krokem k prevenci je vědět, že taková možnost existuje. Podle průzkumu z dubna 2026 ví o dostupnosti očkování proti pásovému v Česku pouze 27 % lidí ve věku 50 let a více, přestože právě očkování je nejefektivnějším způsobem ochrany, i když očkování nemusí chránit 100 % očkovaných.
Dle TZ
www.publicisgroupe.cz

