Medicína

Mnoho tuzemských staveb vznikala v době, kdy azbest ještě nebyl klasifikován jako karcinogen. Díky své odolnosti vůči vysokým teplotám se ve 20. století běžně využíval ve stavebních materiálech jako například ve střešních krytinách, izolačních deskách, potrubí nebo protipožárních konstrukcích. „Pokud žijete ve starší stavbě, pak pro vás samotná přítomnost azbestu v budově nepředstavuje riziko. To vzniká až ve chvíli, kdy do konstrukce začnete vrtat, řezat nebo ji bourat,“ upozorňuje odborník z Centra hygienických laboratoří Zdravotního ústavu v Ostravě.

Azbest je světlý až tmavozelený minerál ze skupiny silikátů se sklonem k vytváření dlouhých vláknitých struktur. Vlákna o specifických rozměrech se dostávají vdechovaným vzduchem do plicních sklípků, kde vyvolávají lokální zánětlivou reakci, jež může vést ke vzniku závažných plicních onemocnění.

Důsledky vdechnutí mikroskopických azbestových vláken, která se při neodborné manipulaci ve větším množství uvolňují do ovzduší, se mohou na zdraví projevit až za desítky let. Jedná se o prokázaný karcinogenní materiál, který může způsobit zjizvení plic s postupným zhoršením dýchání nebo například rakovinu plic. Podle Státního zdravotního ústavu bylo v České republice v roce 2024 uznáno devět případů nemocí z povolání, při nichž azbest vyvolal onemocnění plic nebo pohrudnice. Jednalo se o dva případy azbestózy, pět případů mezoteliomu pohrudnice a dva případy rakoviny plic ve spojení s azbestózou. U zaznamenaných případů mezoteliomu činila doba mezi pracovní expozicí a vznikem onemocnění 23 až 51 let.

Azbest přitom nemusí být na první pohled rozpoznatelný. Samotný vzhled materiálu ani stáří budovy nám jeho přítomnost spolehlivě nepotvrdí. Pokud je podezření na obsah azbestu, je vhodné nechat vzorek odborně analyzovat. Identifikaci azbestu ve stavebních materiálech zajišťují akreditované laboratoře Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Věnují se také odběrům vzorků ovzduší ve vnitřním i pracovním prostředí a stanovují počet azbestových a ostatních minerálních vláken. Stanovení azbestu v materiálu se provádí analýzou optickým či elektronovým mikroskopem. Odběr vzorku ovzduší se provádí v souladu s platnými předpisy, které udávají minimální dobu odběru a rychlost průtoku vzduchu v závislosti na měřeném prostoru. Následná analýza filtru s potenciálně zachycenými vlákny probíhá opět pod mikroskopem.

Typickou rizikovou situací je rekonstrukce starší nemovitosti, při níž nový majitel nezná přesné složení původních stavebních materiálů. K uvolňování vláken do ovzduší může dojít také při štípání nebo lámání desek, jejich neodborném odstraňování či tlakovém mytí azbestových ploch.

 V případě neodborné manipulace hrozí uvolnění azbestových vláken do ovzduší a jejich následné vdechnutí. Vždy je lepší nechat azbest odstranit odbornou firmou, která pracuje v podtlakových ochranných pásmech s odstraněním má zkušenost a za čistotu prostředí po sanaci ručí. Dnešní legislativa ukládá povinnost měření koncentrace azbestových vláken v ovzduší vždy po jejich sanaci před odstraněním kontrolovaného pásma.

Přítomnost azbestu ve starší budově sama o sobě není důvodem k obavám. Před rekonstrukcí je však dobré vědět, s jakými materiály bude člověk pracovat. Pokud vznikne podezření na azbest, neměl by materiál dále poškozovat a další postup by měl konzultovat s odbornou laboratoří nebo specializovanou firmou.

Dle TZ

www.know.cz

Tweet