Medicína
Plicní dlouhověkost
Pečujeme o své srdce, hlídáme si cholesterol nebo stav kloubů, ale na jeden z nejdůležitějších orgánů často zapomínáme – na plíce. Přitom jsou to právě ony, které zásobují každou buňku našeho těla kyslíkem a umožňují nám aktivní a plnohodnotný život. Pokud přišel nástup do druhé poloviny života, je nejvyšší čas zaměřit se na „plicní longevity“ neboli vědomou péči o dlouhověkost plic.
Hlavní orgán naší dýchací soustavy dosahuje svého funkčního vrcholu v rané dospělosti, přibližně mezi 20. a 25. rokem života. V této době dokáží zdravé plíce dospělého člověka pojmout úctyhodných 6 litrů vzduchu, což odpovídá zhruba třem velkým dvoulitrovým lahvím. Bohužel, stárnutí je přirozený, do velké míry biologicky naprogramovaný proces, který se nevyhýbá ani dýchacímu ústrojí. Kolem 30. až 35. roku života začíná kapacita plic pozvolna a nepozorovaně klesat. Tento úbytek se může zdát zpočátku zanedbatelný, ale v průběhu let se sčítá:
Jednosekundová vitální kapacita – tedy objem vzduchu, který dokážeme s maximálním úsilím vydechnout za první sekundu – klesá po 25. roce přibližně o 1 až 2 % ročně. Celková usilovná vitální kapacita klesá přibližně o 0,2 litru za každou dekádu, a to i u zdravých lidí, kteří nikdy v životě nekouřili.
Po padesátce se tyto změny stávají znatelnějšími. Dochází k přirozenému poklesu elasticity plicní tkáně, plicní sklípky (alveoly) se zvětšují a ztrácejí svůj tvar, což zhoršuje přenos kyslíku do krve. Zároveň se mírně oslabují dýchací svaly, včetně bránice, a hrudní koš může lehce ztuhnout a tím se omezuje maximální objem nadechnutého vzduchu.
Zdravé plíce nejsou důležité jen aby se člověk nezadýchal při chůzi do schodů. Vědecké výzkumy ukazují na existenci takzvané plicně-imunitní osy. Plíce obsahují miliony imunitních buněk, které plní zásadní funkce – čistí vdechované nečistoty, bojují s infekcemi a hojí mikroskopická poškození způsobená neustálým roztahováním a stahováním při dýchání.
Pokud plíce stárnou předčasně nebo jsou poškozené, tyto imunitní buňky nedokážou nečistoty efektivně odstraňovat. To spouští v těle chronický zánět, který se může šířit krevním oběhem dál do těla. Výzkumy ukazují, že snížená funkce plic často předchází a přímo souvisí s dalšími vážnými zdravotními problémy, jako jsou vysoký krevní tlak a srdeční onemocnění, metabolická onemocnění a cukrovka 2. typu, autoimunitní potíže a osteoporóza a kognitivní pokles, zhoršení paměti a celková tělesná křehkost Péče o dech je tak v podstatě tou nejlepší investicí do celkového zdraví a vitality celého organismu.
Vzhledem k tomu, že plíce nemají schopnost regenerovat již zničenou tkáň, je včasná prevence tou nejlepší cestou, jak dech uchránit před předčasným stárnutím. S postupujícím věkem je proto dobré, vybrat si z různých možností přirozené podpory plic a vytvořit si z nich zdravý návyk.
Dýchání nosem slouží jako sofistikovaný, přirozený filtr, zvlhčovač a ohřívač vzduchu, čímž chrání průdušky před přímým kontaktem s chladem, prachem či nečistotami. Doma by měla být optimální vlhkost vzduchu mezi 40 % a 60 %. Příliš suchý vzduch vysušuje sliznice, které jsou pak náchylnější k infekcím. Vyhýbat se také náhlým teplotním šokům – například při přechodu z vyhřátých (či v létě klimatizovaných) prostor do venkovního prostředí se na chvíli zastavit a dýchat klidně nosem.
Pohyb je nejlepší posilovna pro plicní sklípky. I když pravidelný trénink nedokáže zvrátit přirozenou ztrátu elasticity plic, výrazně posiluje vytrvalost dýchacích svalů a zlepšuje schopnost těla hospodařit s kyslíkem. Věnovat se pravidelně aktivnímu pohybu, jako je svižná chůze, plavání nebo jízda na kole. Každá svižná procházka je vynikající posilovna pro plicní sklípky, udržuje jejich funkčnost a podporuje krevní oběh v celé hrudní oblasti.
Posílit plíce lze i vsedě u televize nebo před spaním v posteli. Položit ruku na břicho a vědomě se nadechovat „do břicha“ namísto mělkého dýchání do horní části hrudníku. To pomáhá plně zapojit bránici a provětrat i spodní části plic. Prodloužený výdech by měl být přibližně dvakrát delší než nádech. Pomáhá tak efektivněji odvádět z plic zbytkový vzduch a zároveň aktivovat uklidňující část nervové soustavy.
Skvělou alternativou tréninku dýchacích svalů je pravidelný zpěv nebo hra na dechový nástroj, které zlepšují kontrolu nad dechovými svaly.
Také to, co jíme a pijeme, přímo ovlivňuje zdraví plicní tkáně. Po padesátce se zaměřit na potraviny s protizánětlivým účinkem bohaté na vitamíny C, D, E a omega-3 mastné kyseliny, které chrání plíce před oxidačním stresem: Dostatek tekutin je zcela zásadní pro kvalitu hlenu v dýchacích cestách. Při správném zavodnění zůstává hlen řidší, což usnadňuje přirozenou samočisticí schopnost plic a odkašlávání případných nečistot či patogenů.
S přibývajícím věkem imunitní systém přirozeně oslabuje, což zvyšuje náchylnost k plicním infekcím, jako je zápal plic či bronchitida. Proto se starším dospělým doporučuje pravidelné očkování proti chřipce, pneumokokům, COVID-19 či RSV. Aktivní přístup k očkování není přehnanou opatrností, ale projevem zodpovědnosti a péče o vlastní dlouhověkost.
Přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno při této příležitosti upozorňuje na reakci při tzv. běžném nachlazení. Důležitá je délka trvání potíží a doprovodné příznaky. Nepodceňovat tuto situaci. Pokud kašel trvá déle než tři týdny, doprovází ho zadýchávání při běžných činnostech, tlak či bolest na hrudi nebo vykašlávání neobvykle zbarveného hlenu, je návštěva ordinace nezbytná. Příčinou může být chronický zánět průdušek, zhoršení astmatu, chronická obstrukční plicní nemoc, ale může být i projevem srdečního selhání nebo onemocnění ledvin. V některých případech se může jednat také o nádorové onemocnění plic.
Prvním krokem by měla být návštěva praktického lékaře, který zhodnotí potíže a případně doporučí další vyšetření. Mezi ta základní patří rentgen hrudníku, vyšetření plicních funkcí pomocí spirometrie nebo laboratorní testy. V indikovaných případech následuje CT vyšetření plic, neboli počítačová tomografie (Computer Thomography), která patří mezi zobrazovací metody. Využívá se také v Programu časného záchytu karcinomu plic, protože dokáže na snímcích zobrazit i velmi malý nádor – tedy onemocnění v počátečním stadiu, kdy se nijak neprojevuje.
Screeningový program představuje bezplatnou a unikátní možnost preventivní péče, protože pacient je dlouhodobě pod dohledem, který zahrnuje pravidelné vyšetření u pneumologa. O vstup do programu se mohou zajímat všichni dlouholetí kuřáci (i bývalí) ve věku 55 – 74 let. Strach z vyšetření by nikdy neměl převážit nad touhou po zdraví a dlouhém životě bez dechových omezení.
Dle TZ
www.addicts.cz
