Medicína

Rakovina plic je v Česku každoročně diagnostikována u více než 6,5 tisíce lidí a patří k nádorovým onemocněním s nejvyšší úmrtností. Zákeřná je především tím, že se může dlouho rozvíjet bez výrazných příznaků. Většina lidí si přitom její prevenci spojuje hlavně s kouřením. Nekouřit nebo přestat kouřit je pro plíce zásadní, stoprocentní pojistka to ale není. Stejně důležité je, zda se případný nádor podaří odhalit ještě v době, kdy je dobře léčitelný.

V roce 2024 zemřelo v ČR na rakovinu plic podle údajů onkologů 4 958 lidí. Přestože se počet úmrtí od roku 2000 snížil o 13,5 procenta, rakovina plic stále patří mezi nejčastější příčiny úmrtí na nádorová onemocnění. Zásadní roli přitom hraje fáze, ve které se nemoc podaří zachytit. Při běžné diagnostice, tedy zpravidla ve chvíli, kdy pacient přichází k lékaři s obtížemi, se podaří v raném stadiu odhalit jen zhruba desetinu případů. V programu časného záchytu je to naopak více než polovina nádorů.

„Rakovina plic se může dlouhou dobu vyvíjet bez výrazných příznaků, a právě proto je důležité nespoléhat jen na to, že nás tělo včas upozorní. Jakmile se objeví například přetrvávající kašel, dušnost nebo nevysvětlitelné hubnutí, může už být onemocnění v pokročilejším stadiu,“ vysvětluje klinický genetik ze společnosti GHC Genetics. Kouření je zdaleka nejvýznamnějším rizikovým faktorem, neznamená to ale, že se rakovina plic nekuřáků netýká.

Kouření zůstává jednoznačně nejvýznamnějším rizikovým faktorem a souvisí s přibližně 80 procenty případů rakoviny plic. Svou roli mohou hrát také dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší nebo některým průmyslovým karcinogenům, chronická plicní onemocnění či výskyt nádorů v rodině. Významným tématem je v Česku například radon, jehož koncentrace zde patří k nejvyšším v Evropě, podobně jako v Rakousku a jihozápadním Finsku. Riziko navíc roste, pokud se u jednoho člověka kombinuje více faktorů.

Na včasné zachycení nádoru se zaměřuje český program časného záchytu karcinomu plic, který funguje od ledna 2022. Je určen současným i bývalým kuřákům ve věku od 55 do 74 let s kuřáckou zátěží alespoň 20 balíčkoroků, což odpovídá dvaceti cigaretám denně po dobu dvaceti let. Pacienta do programu může přihlásit praktický lékař nebo ambulantní pneumolog. Určující je nízkodávkové CT, které může změny v plicích odhalit ještě před jakýmikoliv obtížemi.

Rizikových osob je v české populaci přibližně půl milionu, téměř polovina oslovených ale další vyšetření odmítne. Výsledky programu ukazují, jak zásadní může být aktivní screening ještě předtím, než se projeví první příznaky onemocnění. Včasné odhalení tak výrazně zvyšuje pravděpodobnost úspěšné léčby.

Mimo zobrazovacích metod jsou laboratorní testy, které identifikují stopy nádorového procesu přímo v krvi. Nádorové buňky do ní mohou uvolňovat fragmenty své DNA, na nichž lze sledovat charakteristické epigenetické změny. Na tomto principu funguje také PulmoScreen od GHC Genetics, který z běžného vzorku krve analyzuje metylaci genů SHOX2, RASSF1A a PTGER4, spojovaných s přítomností karcinomu plic a maligních plicních uzlů.

Test může být vhodný například pro kuřáky a pasivní kuřáky, osoby s rodinnou zátěží, chronickým plicním onemocněním nebo dlouhodobou expozicí karcinogenům. Nejde o vyšetření vrozené genetické predispozice ani o analýzu nádorových mutací. Sleduje epigenetické změny, které mohou souviset s probíhajícím nádorovým procesem, a jeho výsledek je proto potřeba brát jako doplňkovou informaci.

Prevence rakoviny plic proto neznamená jen nekouřit, ale také znát rizikové faktory a využívat možnosti časného záchytu.

Dle TZ

www.medialist.cz

Tweet