Medicína
Oční vyšetření může upozornit na závažná onemocnění
Oči neprozrazují jen jak dobře vidíme. Změny na sítnici, jejích cévách nebo zrakovém nervu mohou být jedním z prvních varovných signálů onemocnění, které se týká celého organismu – například cukrovky, vysokého krevního tlaku nebo některých neurologických a autoimunitních chorob.
Oko nabízí lékařům něco mimořádného: možnost přímo a neinvazivně pozorovat cévy a nervovou tkáň. Při vyšetření očního pozadí může oftalmolog zhodnotit stav sítnice, jejích drobných cév i zrakového nervu. Moderní vyšetřovací metody, například optická koherentní tomografie (OCT), pak umožňují zobrazit jednotlivé vrstvy sítnice a struktury zrakového nervu ve vysokém rozlišení. „Oční vyšetření není jen kontrolou toho, zda pacient potřebuje nové brýle. Někdy zachytíme změny, jež vedou k doporučení dalšího vyšetření u praktického lékaře, diabetologa, neurologa nebo internisty. Oftalmolog může jako první vyslovit důležité podezření,“ vysvětluje primář Očního centra Praha.
Diabetes patří mezi onemocnění, jejichž následky může oční lékař pozorovat ještě v době, kdy pacient žádné problémy se zrakem nepociťuje. Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi poškozuje jemné cévy sítnice a může vést k diabetické retinopatii. Člověk přitom může stále vidět zdánlivě bez problémů. Na sítnici už ale mohou být patrné drobné výdutě cév, krvácení, otok nebo další změny typické pro diabetické postižení. Nález může také upozornit na nedostatečně kompenzovanou cukrovku.
Diabetická retinopatie může dlouho probíhat bez nápadných příznaků. Diabetici by neměli čekat, až se jim zrak zhorší, ale měli by chodit na pravidelné kontroly podle doporučení svého očního lékaře a diabetologa. Oční nález navíc není důležitý pouze kvůli zraku. Změny drobných cév mohou být varovným signálem, že dlouhodobě zvýšená hladina cukru zatěžuje cévní systém i v dalších částech organismu.
Podobně nenápadně může dlouhou dobu probíhat vysoký krevní tlak. Člověk o něm nemusí vědět, zatímco na drobných cévách sítnice už mohou být patrné změny. Oftalmolog může při vyšetření zaznamenat například zúžení cév, změny cévních křížení, krvácení nebo otok. V závažných případech může být postižen také zrakový nerv. Nález samozřejmě nenahrazuje měření krevního tlaku ani interní vyšetření. Může ale být impulzem, aby si pacient nechal tlak zkontrolovat. U lidí, kteří se s hypertenzí již léčí, mohou změny na sítnici zase upozornit na její nedostatečnou kompenzaci. Výrazný otok zrakového nervu, rozsáhlejší krvácení do sítnice nebo náhlé zhoršení vidění mohou být známkou akutního stavu, který vyžaduje rychlé celkové vyšetření.
Zrakový nerv je součástí centrální nervové soustavy, a právě potíže se zrakem tak mohou být jedním z prvních projevů některých neurologických onemocnění. Pozornost si zaslouží například náhlé či rychle vzniklé zhoršení zraku, bolest při pohybu oka, změna vnímání barev, výpadek zorného pole nebo nově vzniklé dvojité vidění.
Zánět zrakového nervu může být v některých případech prvním projevem roztroušené sklerózy nebo jiného zánětlivého onemocnění nervového systému. Oční nález může upozornit také na zvýšený nitrolební tlak, cévní příhodu nebo další neurologické obtíže. Podle nálezu pak oftalmolog doporučí další neurologické vyšetření, zobrazovací metody či laboratorní testy.
„Zrakové obtíže není vhodné automaticky přičítat únavě, práci na počítači nebo potřebě silnějších brýlí. Náhlý výpadek vidění, nově vzniklé dvojité vidění, bolest oka spojená se zhoršením zraku či náhlá změna zorného pole patří mezi příznaky, se kterými by pacient neměl čekat,“ zdůrazňuje odborník.
Oči mohou upozornit také na autoimunitní a systémová zánětlivá onemocnění. Opakované nebo výrazné záněty oka, postižení cév sítnice, zánět zrakového nervu či závažná forma suchého oka mohou v některých případech souviset například se Sjögrenovým syndromem, revmatickými chorobami, systémovým lupusem, sarkoidózou nebo některými zánětlivými onemocněními páteře a střev. Samotné pálení nebo pocit suchých očí samozřejmě automaticky neznamenají autoimunitní chorobu. Pozornost je ale na místě, pokud jsou obtíže výrazné, dlouhodobé či opakované nebo je doprovázejí další potíže – například bolesti kloubů, výrazná únava či kožní projevy.
V takových případech je důležitá spolupráce mezi jednotlivými medicínskými obory. Oční nález může představovat první dílek skládačky, který následně vede k dalšímu vyšetření u příslušného specialisty. Mnoho očních i celkových onemocnění se zpočátku rozvíjí bez bolesti a bez výrazného zhoršení zraku. Člověk proto nemusí poznat, že se něco děje. Preventivní oční vyšetření má právě proto význam i pro lidi, kteří subjektivně vidí dobře. Lékař při něm může zkontrolovat zrakovou ostrost a dioptrie, změřit nitrooční tlak a vyšetřit přední část oka i oční pozadí. Podle nálezu může doporučit další vyšetření, například OCT sítnice a zrakového nervu nebo vyšetření zorného pole.
Jak často by měl člověk na kontrolu chodit, závisí na jeho věku, rodinné anamnéze a celkovém zdravotním stavu. Zvýšenou pozornost by prevenci měli věnovat zejména lidé s diabetem, vysokým krevním tlakem, cévními či autoimunitními chorobami a lidé, v jejichž rodině se vyskytují závažná oční onemocnění. Oči skutečně mohou prozradit více, než si běžně uvědomujeme. Dle TZ
