Medicína
Domov jako základ zdravého životního stylu
Vyvážená strava, pravidelný pohyb nebo dostatek spánku jsou dnes samozřejmou součástí péče o zdraví. Méně pozornosti ale věnujeme místu, kde trávíme velkou část života – svému domovu. Přitom právě kvalita vzduchu, teplota, denní světlo či uspořádání prostoru mohou ovlivňovat naši psychickou pohodu, soustředění i odpočinek. Domov už dávno nepředstavuje jen střechu nad hlavou. Je to místo, kde po náročném dni regeneruje tělo i mysl.
Příliš vysoká teplota v interiéru představuje pro organismus zvýšenou zátěž. Může způsobovat únavu, zhoršovat soustředění a negativně ovlivňovat také spánek. Ideální teplota pro spánek se proto pohybuje kolem 18–20 °C.
Mnoho rodin v létě spoléhá na klimatizaci. Ta s sebou však může přinášet také řadu dalších rizik. Jednak eliminuje množství záporných iontů v domácnosti, dráždí sliznice a při nesprávném používání vytváří výrazné rozdíly mezi venkovní a vnitřní teplotou, což představuje pro organismus další zátěž. Proudění vzduchu navíc víří prach, roztoče či spory plísní. Pravidelná údržba a čištění filtrů jsou nutností.
Jedním z nejvíce podceňovaných prvků zdravého bydlení je přirozené světlo. To pomáhá regulovat biologické hodiny, podporuje přirozený rytmus spánku a bdění a pozitivně ovlivňuje psychickou pohodu i schopnost soustředění. Cílem není jen hezký výhled, ale především dostatek přirozeného světla během celého dne.
Zásadní roli sehrává kvalita vzduchu v interiéru. Moderní domy jsou velmi dobře utěsněné, což sice snižuje energetické ztráty, zároveň ale klade vyšší nároky na větrání a celkové mikroklima v interiéru.
Na těchto principech fungují i takzvané iontové domy. Jejich cílem je především přiblížit vnitřní prostředí podmínkám, které jsou člověku co nejpřirozenější. Koncept mimo jiné vychází z poznatků o činnosti iontových kanálů v lidských buňkách. Jejich výzkum byl oceněn Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu v roce 1991. Vysoká hladina záporných iontů kyslíku je pro dosažení zdravého domu klíčová. Záporný náboj molekuly kyslíku způsobuje výrazně lepší prokrvení na úrovni buňky. Tím se buňka stává lépe odolnou vůči civilizačním vlivům a pomaleji stárne.
Významný vliv na pohodu má už samotné uspořádání interiéru. Na harmonii prostoru klade důraz také tradiční filozofie feng-šuej. Přestože její principy nejsou vědecky podloženou metodou, mnoho lidí oceňuje důraz na propojení s přírodou, harmonické uspořádání prostoru nebo omezení zbytečného nepořádku.
Důraz na přírodu není náhodný. Většina lidí se v prostředí plném zeleně cítí klidněji a uvolněněji. Právě proto se stále častěji prosazuje biofilní design, který propojuje architekturu s přírodními prvky. Dřevo, kámen, zeleň nebo výhled do zahrady tak mohou vedle estetické funkce pomoci vytvořit prostředí, ve kterém se člověk cítí přirozeně a příjemně.
Zdravý domov tak netvoří jedna revoluční technologie, ale souhra mnoha faktorů, které se podílejí na psychické i fyzické pohodě. Ideální čas pro jejich vyladění je přitom už při návrhu domu – jakékoli pozdější úpravy bývají technicky složitější a výrazně nákladnější. Dle TZ
www.commlab.cz
