Další

Bolest zad patří k nejčastějším zdravotním obtížím a setkává se s ní velká část dospělé populace. Často souvisí s přetížením, dlouhým sezením, škodlivými návyky nebo nedostatkem pohybu a během několika dnů postupně odezní. Problém nastává ve chvíli, kdy bolest přetrvává, opakovaně se vrací nebo se postupně zhoršuje. Důležité je zjistit, co je skutečnou příčinou obtíží.

Pozornost si zaslouží zejména bolest, která trvá několik týdnů, omezuje běžný pohyb nebo se šíří do končetin. K lékaři by měl pacient zamířit také tehdy, pokud se přidá brnění, porucha citlivosti nebo svalová slabost. Zvláštní obezřetnost je nutná při bolesti vzniklé po vážnějším úrazu nebo doprovázené horečkou. Akutní vyšetření vyžaduje například náhlá slabost dolních končetin nebo poruchy močení a citlivosti v oblasti rozkroku, které mohou upozornit na závažné postižení nervů.

Lékař po pečlivé anamnéze by měl provést fyzikální, případně neurologické vyšetření. Teprve podle nálezu rozhodnout, zda je potřeba problém prozkoumat hlouběji, která správně zvolená zobrazovací metoda zpřesní diagnózu a přinese největší užitek.  může

Velmi podrobné informace poskytuje magnetická rezonance. Dobře zobrazuje meziobratlové ploténky, nervové struktury, páteřní kanál i okolní měkké tkáně, a proto se využívá například při podezření na výhřez ploténky, útlak nervového kořene, zánětlivé změny nebo některá další onemocnění páteře. V dalších situacích může být vhodnější počítačová tomografie nebo klasický rentgen. CT velmi dobře zobrazuje kostní struktury a může mít význam například po úrazech nebo při podezření na některé změny obratlů. Rentgenové vyšetření se využívá především k posouzení kostí, postavení páteře a vybraných degenerativních či traumatických změn. Ultrazvuk má při vyšetřování samotné páteře menší roli, dokáže však velmi dobře zobrazovat některé měkké tkáně a může být vhodným doplňkem při hledání jiných zdrojů bolesti v oblasti zad.

Samotné odhalení změny na páteři ještě neznamená, že pacienta čeká operace. U velké části obtíží začíná léčba konzervativně (pohybový režim, rehabilitace, fyzioterapie, úprava návyků nebo krátkodobá farmakologická léčba). Dlouhodobý klid na lůžku obvykle není řešením.

Pokud vyšetření prokáže závažnější strukturální problém, mohou následovat cílené intervenční výkony a u vybraných pacientů také chirurgická léčba. Zde je přesná diagnostika zásadní – pomáhá určit, zda potíže skutečně souvisejí například s útlakem nervu nebo jiným nálezem, a zvolit postup, který má pro konkrétního pacienta největší šanci na úspěch.

Jednorázová bolest po fyzické námaze většinou není důvodem k obavám. Jestliže se však stav nelepší, bolest se vrací, sílí nebo ji provázejí další neobvyklé příznaky, není vhodné návštěvu lékaře opakovaně odkládat. Bolest zad je informace, kterou tělo předává. Pokud přetrvává, je nutné situaci řešit. (Více na SurGal Clinic). Dle TZ

www.lesensky.cz

 

Tweet