Medicína

Grilování, alkohol, pozdní večeře, cestování a nepravidelný režim dávají tělu v létě pořádně zabrat. Někdo má štěstí a změnu režimu na svém zažívání téměř nepocítí, jiní se potýkají s nadýmáním, křečemi nebo průjmem. Rozdíl přitom nespočívá jen v tom, co a kolik člověk snědl, ale také ve vrozených predispozicích a složení střevního mikrobiomu. Opakované obtíže proto není dobré automaticky svádět na dovolenou či letní jídelníček. Mohou být signálem, že je potřeba organismu věnovat větší pozornost.

Letní jídelníček bývá plný protikladů. Mnoho do něj přidává více ovoce a zeleniny, zároveň ale není nijak obtížné sklouznout k nadměrné konzumaci grilovaných a kořeněných pokrmů, alkoholu či slazených nápojů. Je také potřeba pamatovat na to, že vysoké teploty kladou vyšší nároky na skladování potravin a zvyšují riziko alimentárních nákaz. Pravidelný režim je většinou zcela změněný.

Každý na tyto změny reaguje jinak. Podílejí se vrozené predispozice, ale také rozdíly ve složení střevního mikrobiomu. Většinou přitom nejde o žádnou konkrétní poruchu, ale o souhru genetických předpokladů a změn ve stravování, které navíc vychylují střevní mikroorganismy z jejich obvyklého biorytmu.

Vrozené rizikové faktory se mohou týkat tvorby trávicích enzymů, vstřebávání živin, odbourávání cizorodých látek včetně alkoholu i nastavení imunitního systému. Známým příkladem je nedostatek enzymu laktázy, který vede k laktózové intoleranci, nebo predispozice k celiakii. Zvýšená citlivost se může navenek projevovat opakovaným nadýmáním, křečemi, průjmy, zácpou nebo pocitem plnosti ještě dlouho po jídle. U někoho se příznaky objevují pouze po konzumaci konkrétních potravin, u jiného se zhoršují při stresu nebo změně stravovacích návyků.

Letní obtíže obvykle po návratu k běžnému režimu odezní. Pokud se však opakují nebo přetrvávají delší dobu, mohou signalizovat chronický zdravotní problém. Opakované záněty a přehlížené intolerance mohou vést k chronickým střevním onemocněním, poruchám vstřebávání živin, chronické únavě nebo nechtěnému úbytku hmotnosti. Chronický zánět v kombinaci s nezdravým životním stylem navíc patří mezi známé rizikové faktory nádorových onemocnění trávicího traktu.

Vznik kolorektálního karcinomu je výsledkem kombinace genetických predispozic a životního stylu. Riziko zvyšuje dlouhodobě vysoká konzumace červeného a průmyslově zpracovaného masa, nízký příjem vlákniny, obezita, kouření, alkohol i nedostatek pohybu. U lidí s genetickou predispozicí může být význam zdravého životního stylu ještě větší, protože pomáhá omezovat působení ovlivnitelných rizikových faktorů. Menší část případů je podmíněna vzácnými patogenními variantami genů, které ovlivňují cca 10 % případů kolorektálního karcinomu.

Mezi varovné signály patří krev ve stolici, změna vyprazdňování, střídání průjmů a zácpy, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, přetrvávající bolesti břicha nebo chudokrevnost projevující se únavou. Pokud některý z těchto příznaků trvá déle než několik týdnů, je namístě vyhledat lékaře. Základem prevence zůstává standardní screening, tedy test na okultní krvácení ve stolici a preventivní kolonoskopie. Doplnit jej lze také testem ColonScreen od GHC Genetics. V krvi detekuje markery naznačující přítomnost kolorektálního karcinomu. Test nenahrazuje preventivní kolonoskopii ani standardní screening, může je však efektivně doplnit. Vhodný je pro lidi, kteří potřebují častější sledování, kolonoskopie je pro ně obtížná nebo již rakovinu prodělali.

Z hlediska životního stylu nejde o žádné převratné myšlenky. Správná strava obsahující řadu látek pomáhajících chránit buňky před poškozením, představuje nejlepší zajištění pro prospěšné střevní bakterie. Mezi takové pomocníky patří například izothiokyanáty z brokolice, epigalokatechin galát (EGCG) ze zeleného čaje nebo diallylsulfid obsažený v česneku. Dle TZ

www.medialist.cz

Tweet