Medicína

Hmyzu se letos v ČR díky počasí daří a spolu s jeho množstvím přibývá i závažných alergických reakcí. Jen v Jihočeském kraji řešila v červnu tamní Zdravotnická záchranná služba v porovnání s uplynulým rokem 2025 trojnásobek případů anafylaxe. Ačkoliv většina bodnutí končí pouze místní reakcí, u části lidí se mohou objevit závažnější systémové alergické potíže. Data laboratoří ukazují, že mezi cíleně testovanými pacienty se nejčastěji potvrzuje citlivost na sršní jed.

U většiny lidí vyvolává hmyzí bodnutí pouze mírnou reakci na jed v podobě bolesti, zarudnutí nebo otoku. U alergika se mohou objevit závažnější potíže včetně takzvaného anafylaktického šoku, který může ohrozit život. Podle dat Evropského registru anafylaxe je hmyzí jed jeho nejčastějším spouštěčem u dospělých a stojí přibližně za polovinou hlášených případů.

Dojde-li k bodnutí hmyzem, zpozornět je potřeba zejména tehdy, pokud se objeví kopřivka i mimo místo vpichu, rozsáhlejší otok, nevolnost, slabost, závratě, neklid, prudký pokles tlaku nebo pocit horšího dýchání. „Anafylaxe na hmyzí jed se dostaví do několika minut od bodnutí, nejdéle do půl hodiny. Přibližně u 20 % případů však může dojít k takzvané dvoufázové reakci. To znamená, že první vlna příznaků odezní, ale po 4 až 24 hodinách se vážné symptomy vrátí. Po tuto dobu je tak vhodné zasaženého sledovat,“ popisuje lékařka z alergologické ambulance.  Při zaznamenání takové reakce je namístě okamžité přivolání záchranné služby, kde operátor poradí i s vhodným aktuálním postupem. Vybavený alergik by měl co nejrychleji rozkousat antihistaminikum a kortikoid, případně aplikovat adrenalinové pero.

Citlivost na hmyzí jed lze prověřit krevním testem, při kterém se sleduje přítomnost specifických IgE protilátek proti jednotlivým hmyzím jedům. Tisíce takových testů provedou ročně v laboratořích SYNLAB. Jejich interní data ukazují, že citlivost na sršní jed se v rámci cílených testů potvrdí u každého druhého testovaného. Bodnutí sršní je však méně časté a k vyšetření se dostává užší skupina lidí – většinou po zaznamenání neobvyklé reakce. V roce 2024 potvrdili v laboratořích SYNLAB citlivost na sršní jed u poloviny z více než 400 vyšetřených, letos od ledna do dubna u 36 z 80.

Reakce na vosí a včelí jed se testuje mnohonásobně častěji. Letos do dubna provedly laboratoře u každého z nich přes čtyři tisíce vyšetření. Nad referenční mezí bylo přibližně 17 % výsledků u včelího a 16 % u vosího jedu. V roce 2024 byl tento podíl podobný. Laboratoře u každého z těchto jedů provedly více než 11 tisíc vyšetření a reakci vykázala přibližně pětina z nich – 22 %.

Reakce na hmyzí jed se objevuje napříč věkovými skupinami. Starší lidé však mohou být ohroženější. V průběhu života se s bodnutím mohou setkat častěji, což vede k vytvoření specifických protilátek neboli senzibilizaci organismu. Neplatí tedy, že opakovaný kontakt s jedem automaticky vede k odolnosti. To se odráží i v datech laboratoří. Zatímco u třicátníků bylo nad referenční mezí přibližně 10 % výsledků vyšetření citlivosti na vybrané hmyzí jedy, u padesátníků šlo už zhruba o 16 % a u šedesátníků o 17 %. U lidí po sedmdesátce se citlivost projevila již u více než pětiny z nich. Podle alergoložky se s věkem zvyšuje pravděpodobnost chronických onemocnění i pravidelného užívání léků. I tyto okolnosti mohou průběh alergické reakce a závažnost anafylaxe zhoršit.

Nejzávažnější reakce obvykle končí v akutní péči lékařů. Řada mírnějších alergických projevů ale často zůstává bez dalšího posouzení. Česká společnost alergologie a klinické imunologie doporučuje vyšetření u všech osob, které po bodnutí hmyzem prodělaly celkovou (systémovou) alergickou reakci, jako je kopřivka po celém těle, otoky mimo místo vpichu, dechové obtíže nebo anafylaktický šok. U tzv. velkých lokálních reakcí (otok větší než 10 cm přetrvávající déle než 24 hodin) je vyšetření individuální, obvykle u rizikových pacientů nebo pokud je otok v oblasti krku a hlavy.

Pokud člověk sám zaznamená neobvyklou reakci po bodnutí, je namístě konzultovat potíže s praktickým lékařem. V indikovaných případech se vždy provádějí kožní testy u alergologa. Z krve se zjišťuje přítomnost specifických IgE protilátek, které svědčí o citlivosti organismu na daný alergen. To je podstatné pro správný výběr alergenové imunoterapie. Podstoupení krevního testu má ale smysl nejdříve šest týdnů po kontaktu s hmyzem. Pokud bodnutí vyvolá silnou reakci, je protilátka „spotřebována“ a její množství v krvi bude několik týdnů nepatrné.

V případě, že alergologické testy potvrdí reakci na hmyzí jedy, lékař vystaví pacientovi recept na pohotovostní balíček pro případ anafylaxe, který by měl nosit vždy u sebe. Obsahovat by měl: 

*adrenalin v injekčním peru,
*antihistaminikum,
*kortikosteroid,
*inhalační léky,
*informace pro okolí – jak léky použít.

U některých pacientů lze zvážit také dlouhodobou alergenovou imunoterapii, která může vést ke zmírnění nebo úplnému vymizení potíží. Krevní alergologické testy je možné v případě zájmu podstoupit také jako samoplátce. Tato možnost ale nemá nahrazovat klinické posouzení lékařem. Pomáhá pouze upřesnit, na které hmyzí jedy může být organismus citlivý a zda je potřeba nastavit další opatření. Více na: www.eshop-synlab.cz.

Dle TZ

www.synlab.cz

Tweet