Další
Světový den hepatitidy A - 28. 7.
S virovou hepatitidou se v minulém roce 2025 léčilo 17 359 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Nejvyšší nárůst byl u akutní virové hepatitidy A, s níž se léčilo 3995 lidí, což je čtyřikrát víc než o rok dříve. Náklady na léčbu hepatitid překročily 1,1 miliardy korun. Tiskovou zprávu vydává VZP ke Světovému dni hepatitidy, jehož cílem je zvýšit povědomí o této závažné nemoci.
„Nárůst případů hepatitidy A je spojený s epidemiologickou situací v celé České republice a s nárůstem případů žloutenky obecně. S rostoucím počtem případů, rostou také celkové náklady na léčbu hepatitidy. Za posledních pět let narostly o třetinu, z 835 milionů korun v roce 2021 na loňských 1,11 miliardy korun,“ uvádí náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči. Nejvíce případů hepatitidy bylo vloni hlášeno v Praze, kde se léčilo 4315 klientů VZP, následuje Ústecký (2472) a Jihomoravský kraj (1328).
Virová hepatitida je vážné infekční onemocnění postihující játra. Pokud není odhalena včas, může postupně přejít do chronického poškození jater a v nejzávažnějších případech vyústit až v cirhózu či rakovinu. Současná antivirová léčba dosahuje vysoké účinnosti, zejména u hepatitid typu B a C. Prodělání žloutenky typu A zajistí těmto lidem celoživotní imunitu, takže se už v budoucnu nenakazí.
„Nejúčinnější prevencí u hepatitidy A je očkování, protože její specifická antivirová léčba neexistuje. Terapie je převážně podpůrná a zahrnuje klidový režim podle klinického stavu, dostatečný příjem tekutin a výživu, vynechání alkoholu a hepatotoxických léků, symptomatickou léčbu (např. antiemetika při nevolnosti a zvracení), sledování jaterních funkcí. Nemocní podléhají povinné izolaci. Většina pacientů se plně uzdraví během několika týdnů až měsíců. Pouze vzácně může dojít k jaternímu selhání vyžadujícímu intenzivní péči nebo transplantaci jater,“ upřesňuje infektolog z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol a Homolka.
V posledním roce došlo oproti předchozím letům k výraznému nárůstu u akutní hepatitidy A, nejvíce případů tvořily chronické formy onemocnění.
Nákaza virem žloutenky typu A hrozí hlavně v hromadné dopravě a na veřejných toaletách, v nákupních centrech, kinech a v jiných prostorách s větším nahromaděním lidí. Riziko přenosu viru je vysoké v dětských kolektivech, ve školkách a školách. Závažnost nemoci stoupá s věkem. Nemocného člověka vyřadí z aktivního života i na několik měsíců, musí držet dietu a vyhnout se fyzické zátěži. Akutní infekce hepatitidy B i C může trvat až 6 měsíců. Během této fáze jsou nakažení jedinci schopni přenést virus i na další osoby. Nerozpoznaná, a tudíž neléčená hepatitida může přejít v tzv. hepatitidu chronickou, ta je nebezpečná zejména z důvodu možného závažného a nevratného poškození jater.
Proti nákaze hepatitidou A pomáhá dodržování hygienických návyků a také očkování. Všeobecná zdravotní pojišťovna na očkování proti hepatitidě typu A a B přispívá u dospělých z fondu prevence 500 Kč. U dětí do 18 let věku je příspěvek na očkování proti hepatitidě A 1000 K, proti typu B jsou děti chráněny povinnou hexavakcínou. Dále je očkování proti žloutence typu B, případně typu A hrazeno stanoveným rizikovým skupinám dospělých.
Vloni na očkování pojišťovna přispěla 37 tisícům dospělých a 49 tisícům dětí. Oproti roku 2024 o něj vzrostl zájem trojnásobně a částka vyplacená z fondu prevence dosáhla téměř 68 milionů korun. Proti hepatitidě typu C není očkování. https://www.vzp.cz/audio/virova_hepatitida.mp3 Dle TZ
www.vzp.cz
