Medicína

Léto patří hudebním festivalům, bezstarostné atmosféře a zážitkům s přáteli. Ne pro každého ale znamenají davy lidí, hlasitá hudba a sociální interakce s cizími lidmi radost. U citlivějších jedinců se sklony k sociální úzkosti mohou festivaly vyvolat silný stres, paniku nebo pocit, že z celé situace potřebují co nejrychleji utéct. Svou roli přitom hraje nejen přehlcení smyslů, ale také tlak na „dokonalý zážitek“, který umocňují sociální sítě nebo snaha uvolnit se pomocí alkoholu.
Jak poznat rozdíl mezi běžnou nepohodou v davu a skutečnou sociální úzkostí vysvětluje psychoterapeutka z Hedepy.

Nepříjemný pocit v davu nebo potřeba na chvíli uniknout z hluku jsou obvyklé. Běžná nervozita v davu znamená, že vadí hluk, tlačenice nebo únava a je nutné si na chvíli odpočinout. Po přesunu na klidnější místo úleva přichází poměrně rychle a nepohodlí neparalyzuje.

Pokud ale člověka ochromí strach z hodnocení ostatních, vyhýbá se běžným situacím nebo má pocit, že ho všichni sledují, může jít o sociální úzkost. „Člověk má pocit, že si o něm všichni něco myslí, a běžným situacím, jako je stát ve frontě, v davu pod pódiem nebo dojít si sám pro jídlo, se raději vyhýbá nebo je zvládá jen s velkým sebezapřením. V krajních případech může přijít i záchvat paniky nebo silná potřeba okamžitě odejít.

Projevy sociální úzkosti mohou mít čistě psychickou, ale i fyzickou podobu, typicky se jedná o:

• intenzivní stud a strach ze ztrapnění nebo hodnocení ostatním;
• silnou vnitřní kritiku a myšlenky typu „jsem trapný“ nebo „kazím ostatním zábavu“;
• katastrofický scénář, například obava, že přijdou mdloby nebo se lidé budou vysmívat;
• neustálou potřebu kontrolovat, jak se působí na okolí, včetně přehrávání vlastního chování v hlavě;
• přemýšlení o tom, jak sám člověk vypadá (na fotkách či videích);
• fyzické příznaky jako bušení srdce, svírání na hrudi, třes, pocení, závratě nebo nevolnost;
• pocit odpojení od reality („jako by tam ani nebyl“), mlha v hlavě nebo potíže se soustředěním;

Pokud davy stresují, pomáhá příprava před vlastní účastí. Ještě před odjezdem se vyplatí naplánovat si festival realisticky a bez tlaku na vytváření dokonalých zážitků. Promyslet si, kolik dní se chce skutečně zůstat, které koncerty jsou prioritou a kde si bude moci odpočinout nebo na chvíli uniknout z davu. Stejně důležité je přijmout, že když nebude dobře, je naprosto v pořádku, odjet jednoduše dříve.  Lidem s výraznější sociální úzkostí může pomoci i postupný „trénink“ v menších společenských situacích nebo konzultace s terapeutem před festivalovou sezonou.

Přímo na místě je pak dobré dávkovat si pobyt v davu a nesnažit se za každou cenu stát v jeho centru. Mnohým lidem pomůže zůstat spíše na okraji nebo si předem vytipovat klidnější zóny, kam se mohou na chvíli stáhnout. Hlad, dehydratace i únava výrazně zvyšují náchylnost k úzkosti. Praktické může být i mít po ruce „krizový balíček“, například špunty do uší, mikinu nebo šátek a použít jednoduchou dechovou techniku, která pomůže zklidnit mysl i tělo.

Samotnou kapitolou je pak přístup k alkoholu a jiným návykovým látkám, které bývají přirozenou součástí letních akcí. Alkohol sice krátkodobě snižuje napětí a zábrany, takže někteří lidé mají pocit, že jim na úzkost pomáhá, ale po odeznění účinku se úzkost často vrací ještě silnější.. Dlouhodobě navíc mozek učí spojovat zvládání sociálních situací s alkoholem jako berličkou, takže z hlediska duševního zdraví nejde o funkční strategii, ale sociální úzkost může ve finále ještě prohloubit.

Význam psychické podpory si někdy uvědomují i samotní organizátoři hudebních akcí. Mnoho festivalů rozšiřuje své služby nad rámec zdravotnické pomoci a zaměřuje se také na duševní pohodu návštěvníků. Například letošní ročník Colours of Ostrava nabídne už třetím rokem Mental Health stan. Kolegům z neziskové organizace ADRA pomohou navíc letos poprvé také psychoterapeuti přímo v areálu. Společně tak poskytnou prostor pro první psychickou pomoc a bezpečné zastavení každému, kdo se cítí přetížený nebo se ocitne v psychicky náročné situaci.

Se sociální úzkostí je možné se na festivalu setkat i u druhých účastníků. Může to být kamarád, partner nebo člen skupiny, který se najednou chce stáhnout v panice z davu. V takové chvíli je nejdůležitější jeho prožívání nezlehčovat, ale nabídnout podporu. Odejít s ním na tišší místo, podat  vodu a být  nablízku.

Doporučení psychoterapeuta:

• „Vidím / slyším tě a beru tvá slova vážně.“
• „Pojďme spolu si odpočinout“ – přesunout se na klidnější místo, napít se vody a soustředit se na pomalý dech.
• „Je úplně v pohodě si festival dávkovat po svém“ a dát si pauzu nebo odejít, pokud je toho na tebe příliš.

Hudební festival by měl být především zážitkem, ne testem psychické odolnosti. Znát hranice vlastních možnosti a v případě potřeby si říct o pomoc nebo pomoci svému blízkému. Dle TZ

www.fyi.cz

Tweet