Nemoc a zdraví

Léto je v plném proudu, venku panují tropy a na krku se objeví podivná bulka. První myšlenka - to bude asi z té ledové klimatizace v kanceláři, nebo: vždyť mě tam včera kousnul komár. Většinou jsou příčiny banální, ale v některých případech je dobré zpozornět. Lymfatické uzliny fungují jako dokonalé biologické filtry těla. Jakmile lymfatický systém zachytí v organismu jakoukoliv infekci, v nejbližší uzlině se začnou masivně množit bílé krvinky (lymfocyty), aby hrozbu zlikvidovaly. Rychlý nápor imunitních buněk způsobí, že uzlina nateče a zvětší se. V létě má imunitní systém vzhledem k teplotním šokům či hmyzu mnoho práce. Důležité však je poznat, zda uzlina jen přirozeně bojuje s letní angínou, nebo zda vysílá varovný signál.

Vzhledem ke stále teplejším létům se tráví více času v klimatizovaných prostorách. Právě skok z třicetistupňového vedra do vychlazeného auta nebo vypití ledového frappé způsobí lokální podchlazení sliznic, na kterém se okamžitě pomnoží viry. Uzliny na krku pod čelistí bleskově otečou. Pokud se chladí přirozenějším způsobem – koupáním v přírodních vodních zdrojích, mohou se do uší dostat bakterie. Infekce zvukovodu spolehlivě aktivuje drobné, ale velmi citlivé uzliny za ušima a na straně krku. V létě je také přemnožený hmyz, který doslova pije krev: komáři, ovádi a klíšťata. Pokud se kousnutí na noze či ruce rozškrábe, zanese se do kůže povrchová infekce, uzliny v tříslech (pro nohy) nebo v podpaží (pro ruce) se okamžitě pro obranu organismu zvětší.

Všechny výše popsané důvody zduřelých uzlin jsou v pořádku – signalizují, že imunitní systém pracuje ve prospěch organismu. Existuje však důvod zvětšení uzlin, který je mnohem méně častý, o to ale závažnější: zhoubné onkologické onemocnění krvetvorby, například maligní lymfom a chronická lymfocytární leukemie (CLL). Při včasném záchytu jsou dnes tato onemocnění dobře léčitelná a v mnoha případech dokonce úplně vyléčitelná. Ale jak je rozpoznat od běžné infekce?

Lékaři uzliny hodnotí následovně:
Bolestivost: Běžně nateklá uzlina je na dotek citlivá, někdy až pulzuje. Varovná uzlina (možný lymfom nebo CLL) je zvětšená uzlina která paradoxně vůbec nebolí, i když na ni zatlačíme.
Konzistence: Běžně nateklá uzlina je měkká až pružná, připomíná zralou kuličku hroznového vína. Varovná uzlina je tuhá až tvrdá. Na pohmat působí jako guma, chrupavka nebo kamínek.
Pohyblivost: Běžně nateklá uzlina se pod kůží dá lehce posouvat prstem. Varovná uzlina je pevně fixovaná k podkladu, nehýbe se.
Způsob zvětšování: Běžná uzlina reagující na infekci vyroste během noci a do 2–3 týdnů se zmenší. Varovná uzlina roste pomalu, ale vytrvale. Nezmenšuje se ani po týdnech, naopak se stále zvětšuje.

Správné letní samovyšetření:
Uzlina se nemačká jako pubertální pupínek – tím se jen zbytečně podráždí. Správný postup je jemný. Použijí se bříška tří prostředních prstů (nikoliv špičky) a provádí se jemný, krouživý pohyb s mírným tlakem proti podkladu (kosti či svalu). Vyšetřuje se v klidu, ideálně ve sprše, kdy je kůže uvolněná. Sleduje se symetrie – pokud je uzlina na levé straně krku, kontrola, jak vypadá ta samá oblast vpravo.

Zlaté pravidlo tří týdnů: Lidské tělo je dokonalý systém. Pokud zvětšenou uzlinu vyvolala angína z klimatizace nebo zánět ze štípance, uzlina se musí začít scvrkávat nejpozději do 2 až 3 týdnů od chvíle, kdy odezněly hlavní příznaky (nebo kdy se zahojila kůže). Pokud se na těle objeví uzlina, která je větší než kulička hrášku, je tvrdá, vůbec nebolí, nehýbe se déle než měsíc, dát ji zkontrolovat praktickým lékařem. Ten určí další postup k určení diagnózy.
Dle TZ

www.addicts.cz

 

Tweet