Medicína
Těhotenství na cestách není tabu
Letenka koupená několik měsíců dopředu, rodinná návštěva v zahraničí nebo poslední klidnější dovolená před narozením dítěte. Těhotenství dnes pro řadu žen neznamená automatický konec cestování, přináší ale důležité otázky. Odpověď většinou je v načasování, zdravotním stavu ženy a dobře připraveném plánu.
Za nejvhodnější období pro cestování se obvykle považuje druhý trimestr, tedy přibližně období mezi 14. a 28. týdnem těhotenství. V této fázi u řady žen ustupují nevolnosti typické pro první týdny, vrací se energie a bříško ještě většinou neomezuje pohyb tolik jako v samotném závěru. Pro mnoho nastávajících maminek proto bývá právě toto období nejpraktičtější, ať už plánují kratší dovolenou, cestu za rodinou nebo pracovní pobyt.
První trimestr sám o sobě cestování nevylučuje. U nekomplikovaného těhotenství není běžný let nebo cesta považována za faktor, který by měl zvyšovat riziko potratu. Zároveň je ale potřeba počítat s tím, že právě první týdny jsou obecně citlivějším obdobím. V praxi bývá limitující hlavně únava, nevolnosti, citlivost na pachy nebo celkově horší tolerance delšího přesunu.
Naopak v posledním trimestru už cestování často omezuje větší fyzická zátěž a také pravidla dopravců. Letecké společnosti si stanovují vlastní podmínky, od kdy požadují potvrzení od lékaře a do kterého týdne těhotnou ženu na palubu pustí. Konkrétní hranice se liší podle dopravce, délky letu i toho, zda jde o jednočetné nebo vícečetné těhotenství. Obecně proto platí, že čím blíže je žena termínu porodu, tím důležitější je cestu předem probrat s ošetřujícím gynekologem a ověřit si nejen pravidla aerolinky, ale i dostupnost péče v cílové destinaci.
„Při rozhodování o cestování v těhotenství není možné řídit se pouze jedním číslem v kalendáři. Stejný týden gravidity může u dvou žen znamenat velmi odlišnou situaci. Jinak budeme hodnotit krátký let u ženy s fyziologickým těhotenstvím a jinak delší cestu u pacientky, která krvácela, má vysoký krevní tlak, výraznou anémii, riziko předčasného porodu nebo prodělala trombózu. U plánované cesty je proto vhodné vše předem probrat s ošetřujícím gynekologem. Smyslem není těhotnou ženu zbytečně omezovat, ale rozlišit, kdy půjde o běžnou zátěž a kdy už by cesta mohla zkomplikovat další péči,“ vysvětluje gynekoložka z centra prenatální péče a genetiky PRENET.
Kolem létání v těhotenství přetrvává řada obav. Často se mluví o změnách tlaku v kabině nebo kosmickém záření. U příležitostného létání v běžném dopravním letadle však tyto faktory u nekomplikovaného těhotenství nepředstavují hlavní problém. Mnohem podstatnější bývá to, co cestu provází prakticky: dlouhé sezení, omezený pohyb, dehydratace, otoky dolních končetin a únava.
Dlouhá nehybnost je jedním z důvodů, proč se u těhotných žen doporučuje větší opatrnost při cestách delších než čtyři hodiny. Těhotenství přirozeně mění srážlivost krve a delší sezení může zvyšovat riziko žilní trombózy. Netýká se to jen letadla, ale i auta, autobusu nebo vlaku. Základní prevence přitom není složitá: pravidelně vstávat, projít se, procvičovat kotníky a lýtka, pít dostatek vody a vyhnout se těsnému oblečení. U delších cest mohou být vhodné kompresní punčochy, zejména pokud má žena sklony k otokům nebo další rizikové faktory.
Na dotazy, zda je bezpečnější letadlo, nebo auto, odpovědí je, že nejde jen o dopravní prostředek, ale o celkovou délku a náročnost cesty. Osm hodin v autě bez přestávky může být pro těhotnou ženu větší zátěží než krátký let s možností projít se po letišti i v kabině. U delších přesunů se doporučuje plánovat cestu tak, aby žena nemusela dlouho sedět v jedné poloze, měla dostupné tekutiny a mohla reagovat na únavu, otoky nebo nevolnost dřív, než se potíže rozvinou.
Důležité je také správné používání bezpečnostního pásu. Těhotná žena by se mu neměla vyhýbat ani v autě, ani v letadle. Spodní část pásu má vést nízko pod břichem přes pánev, nikoli přes břicho. V autě má horní část pásu procházet přes rameno a hrudník mezi prsy. Správně vedený pás chrání matku i plod, zatímco jízda bez něj riziko při náhlém brzdění nebo nehodě výrazně zvyšuje.
Při výběru destinace by v těhotenství neměla rozhodovat jen cena letenky nebo teplota moře – vhodnější bývají místa s dostupnou zdravotní péčí, přiměřeným klimatem, dobrou hygienickou úrovní a možností rychle vyhledat lékaře. Naopak tropické oblasti s vysokou vlhkostí, výskytem závažných infekcí, malárií nebo horečkou dengue mohou být v těhotenství problematické. Opatrnost je namístě také při cestách do vysokých nadmořských výšek nebo do odlehlých oblastí, kde by případný převoz do zdravotnického zařízení trval dlouho.
Součástí přípravy by měla být i kontrola cestovního pojištění. Ne každá pojistka automaticky kryje komplikace spojené s těhotenstvím, zejména v pokročilejší fázi gravidity. Žena by měla mít s sebou těhotenský průkaz, případné lékařské potvrzení, kartičku zdravotní pojišťovny, kontakt na svého gynekologa a základní informace o zdravotnickém zařízení v místě pobytu. U cest mimo Evropskou unii je potřeba věnovat dostupnosti péče a pojištění ještě větší pozornost.
Dobře naplánovaná cesta v těhotenství začíná ještě před odjezdem. Důležité je vědět, zda je těhotenství bez komplikací, jaká je dostupnost péče v místě pobytu a co dělat, pokud se objeví krvácení, bolesti břicha, pravidelné kontrakce, odtok plodové vody, horečka nebo výrazný otok jedné dolní končetiny. To jsou situace, které už nepatří do režimu běžného cestovního diskomfortu a vyžadují lékařské vyšetření.
Cestování v těhotenství tedy není nutné automaticky vylučovat, ale ani podceňovat. U zdravé ženy s nekomplikovaným průběhem může být cesta bezpečná, pokud odpovídá fázi těhotenství, délce přesunu i dostupnosti zdravotní péče. Nejlepší plán je takový, který počítá s časovou rezervou, pohodlím a možností kdykoli zpomalit či vyhledat lékařskou pomoc. Dle TZ
www.medialist.cz
