Medicína
Faktor, který ovlivňuje cévní zdraví
Cholesterol patří mezi nejdiskutovanější zdravotní témata posledních desetiletí. Potřebný faktor, který tělo potřebuje pro tvorbu buněčných membrán, hormonů i vitamínu D, v nadbytku může výrazně zvyšovat riziko srdečně-cévních onemocnění. A právě ta jsou podle dat Světové zdravotnické organizace stále nejčastější příčinou úmrtí na světě. Každoročně na ně zemře přibližně 17,9 milionu lidí. Zvýšená hladina cholesterolu přitom není jen otázkou genetiky nebo věku, ale významně ji ovlivňuje také životní styl a složení jídelníčku.
Cholesterol ze stravy se vstřebává v tenkém střevě, odkud se následně dostává do krevního oběhu. Podle odborníků však není tento proces u všech lidí stejný. Zatímco někteří cholesterol vstřebávají jen omezeně, u jiných může být jeho absorpce výrazně vyšší. „Někdo ho vstřebává více, někdo méně, a právě u některých osob může být příjem cholesterolu ve stravě významným faktorem zvyšujícím hladinu LDL cholesterolu v krvi,“ vysvětluje nutriční specialista a zakladatel Nutrition Fighter.
LDL cholesterol, často označovaný jako „špatný“, je z hlediska zdraví nejrizikovější. Pokud je jeho hladina dlouhodobě zvýšená, může se ukládat ve stěnách cév a postupně vytvářet aterosklerotické pláty, které zužují cévy, způsobují zánět a zvyšují riziko infarktu nebo mrtvice. Podle doporučení Evropské kardiologické společnosti by se hladina LDL cholesterolu měla u většiny lidí pohybovat pod 2,6 mmol/l (100 mg/dl), u rizikových pacientů ještě výrazně níže. Podle doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC/EAS) neexistuje jedna univerzální cílová hodnota pro všechny, ale závisí na kardiovaskulárním riziku.
Pro „většinu běžné populace“ (nízké až střední riziko) se často uvádí:
LDL cholesterol < 3,0 mmol/l (≈ < 116 mg/dl)
Ale důležité je, že ESC klade důraz na přísnější cíle u rizikovějších osob:
- Střední riziko: < 2,6 mmol/l (100 mg/dl)
- Vysoké riziko: < 1,8 mmol/l (70 mg/dl)
- Velmi vysoké riziko (např. po infarktu): < 1,4 mmol/l (55 mg/dl)
Hladina cholesterolu se během života přirozeně mění a výrazně ji ovlivňuje i životní styl. Záleží na fyzické aktivitě, jídelníčku, ale také na rizikových faktorech (nadváha, případně obezita, nadbytek nasycených mastných kyselin neboli tuků ve stravě, kouření). Hladina cholesterolu je samozřejmě ovlivněná i genetikou. S věkem se navíc riziko zvýšené hladiny cholesterolu dále zvyšuje. U mužů k tomu přispívá zejména nárůst viscerálního tuku, u žen pak hormonální změny spojené s menopauzou.
Po padesátém roce života u mužů i žen výrazně roste riziko srdečně-cévních onemocnění, následkem postupného vzestupu hladiny cholesterolu v krvi. Proto je důležité zejména po 45.roce věku pravidelně hladinu cholesterolu kontrolovat a věnovat pozornost životnímu stylu.
Velké mezinárodní studie ukazují, že i relativně malé snížení cholesterolu může mít významný vliv na zdraví. Metaanalýzy více než 170 000 pacientů publikovaných v časopisech The Lancet ukázala, že snížení LDL cholesterolu o 1 mmol/l snižuje riziko velkých kardiovaskulárních příhod přibližně o 22 %.
Vedle úpravy jídelníčku a pohybových návyků se v posledních letech stále více hovoří také o přírodních látkách, které mohou pomoci regulovat hladinu cholesterolu v krvi. Patří mezi ně zejména rostlinné steroly, někdy označované jako fytosteroly. Tyto látky se přirozeně vyskytují například v rostlinných olejích, ořeších nebo semenech. Jejich účinek spočívá v tom, že dokáží blokovat vstřebávání LDL cholesterolu ze stravy.
Rostlinné steroly mají schopnost zabránit vstřebávání cholesterolu ze stravy. Chovají se podobně jako cholesterol, který se přijímá v potravě, ale v okamžiku, kdy má dojít k jeho přestupu do krevního oběhu, tento proces zablokují. Tím dochází ke snížení vstřebávání cholesterolu a následně i k poklesu jeho hladiny v krvi. Fytosteroly (a fytostanoly) pracují na principu konkurence ve střevě. Vzhledem k tomu, že mají chemickou strukturu velmi podobnou lidskému cholesterolu, dokáží tělo v podstatě „oklamat“.
Celý proces probíhá ve třech krocích:
- Soutěž o transportní místa: Když se sní jídlo, v tenkém střevě se tvoří tzv. micely – malé transportní částice, které do sebe vstřebávají tuky a cholesterol, aby je přenesly do krve. Fytosteroly se díky své podobnosti s cholesterolem nasoukají do těchto micel a obsadí jeho místo.
- Vyloučení skutečného cholesterolu: Protože jsou transportní místa obsazená fytosteroly, skutečný cholesterol (ať už ten z jídla, nebo ten, který do střeva vyloučila játra ve žluči) nemá možnost se vstřebat. Zůstává ve střevě a následně je vyloučen z těla stolicí.
- Reakce jater: Do krevního oběhu se tak dostane méně cholesterolu. Játra ho ale potřebují (mimo jiné k tvorbě dalších žlučových kyselin), takže jako kompenzaci začnou aktivně stahovat LDL cholesterol přímo z krve. Tím celková hladina obíhajícího LDL cholesterolu klesne.
Očekávaný efekt: Při dlouhodobém užívání 2 g denně klesá hladina LDL cholesterolu průměrně o 7 až 10 % (u někoho až 12 %) během 2–3 týdnů. Na HDL cholesterol ani na triglyceridy vliv nemají.
Klíčové pravidlo: Fytosteroly se musí užívat spolu s jídlem, ideálně s těmi největšími jídly dne. Pokud se užijí nalačno, ve střevě nemají možnost vytěsnit cholesterol a tělem projdou bez žádoucího efektu.
Podle odborných studií může pravidelný příjem rostlinných sterolů snížit hladinu LDL cholesterolu přibližně o 7–12 %, pokud je jejich denní příjem kolem 1,5–3 gramů. Snížení hladiny cholesterolu závisí na přijatém množství rostlinných sterolů, v běžné stravě přijmeme jen kolem 0,4 g rostlinných sterolů.
Pokud se dokáže zabránit vstřebávání cholesterolu v tenkém střevě, lze výrazně ovlivnit jeho následnou hladinu v krvi. Využití rostlinných sterolů jako blokátorů vstřebávání cholesterolu ze stravy vede podle klinických studií k prokazatelnému snížení hladiny zejména LDL cholesterolu. Účinnost a bezpečnost těchto látek uznávají také odborné společnosti. Používání rostlinných sterolů doporučuje například Evropská společnost pro aterosklerózu (EAS) i Česká společnost pro aterosklerózu jako součást dietních opatření pro snížení cholesterolu.
Moderní medicína dnes chápe cholesterol jako komplexní faktor ovlivňující nejen srdce, ale i celkové zdraví organismu. Rostoucí počet studií ukazuje, že jeho správná kontrola může významně prodloužit délku i kvalitu života. Pravidelné preventivní prohlídky a základní krevní testy přitom dokáží zvýšený cholesterol odhalit včas – často ještě dříve, než se objeví první zdravotní potíže. Dle TZ
www.nutritionfighter.cz
