Medicína

Letní dovolené, dlouhé cesty autem i několikahodinové lety mohou dát žilám pořádně zabrat. Sezení bez pohybu, horko a nedostatek tekutin zvyšují riziko otoků nohou a u některých lidí i vzniku žilní trombózy. Někomu se otoky na dovolené zhorší, zejména pokud ji tráví v teplých krajinách pobytem na slunci. V teple se žíly totiž přirozeně rozšiřují a návrat krve z dolních končetin směrem k srdci může být obtížnější. Angioložka z FN Motol a Homolka vysvětluje, kdy stačí režimová opatření a jaké příznaky už není radno přehlížet a vyžadují návštěvu lékaře.

V horku se žíly přirozeně rozšiřují a nohy mohou otékat více než jindy, zvlášť pokud se dlouho sedí bez pohybu. Samotný mírný oboustranný otok kotníků po cestě ještě nemusí znamenat trombózu. Zpozornět je nutno pokud je otok výraznější na jedné končetině, přidá se bolest lýtka nebo stehna, pocit napětí, zarudnutí, zvýšená teplota kůže nebo náhle vystouplé povrchové žíly. V takovém případě je vhodné nečekat a kontaktovat lékaře. Žilní trombózu nelze spolehlivě poznat jen podle pocitu v noze, potvrzuje se vyšetřením, nejčastěji ultrazvukem.

Při několikahodinovém letu není nutné léky na ředění krve nasazovat. Jedině s doporučením lékaře. U většiny zdravých lidí stačí jednoduchá prevence: během letu nebo jízdy pravidelně hýbat chodidly, propínat špičky, krátce se projít, nepřekládat nohy přes sebe a dbát na dostatek tekutin. Riziko je vyšší u lidí, kteří už trombózu prodělali, mají nádorové onemocnění, nedávno podstoupili operaci, užívají hormonální léčbu, mají výraznou obezitu, vrozenou poruchu srážlivosti nebo musí cestovat se zafixovanou končetinou, dále u těhotných žen nebo žen krátce po porodu. Ti by měli prevenci před cestou probrat s praktickým lékařem, angiologem nebo internistou. Více na www.zilniporadna.cz.

Křečové žíly i pocity těžkých nohou jsou příznaky chronického žilního onemocnění. Přítomnost křečových žil je u lidí ve vyšším věku spojena s 60% zvýšením rizika trombózy. Pokud se varixy dosud neřešily s lékařem, je dobré v dostatečném předstihu je řešit před cestou. Lékař o dalším postupu rozhodne (venofarmaka – léky na zpevnění žilní stěny a zamezení žilního zánět, kompresní punčochy nebo podkolenky). Je důležité vybrat správnou velikost a odpovídající kompresní třídu. Komprese není náhrada pohybu – i s punčochami je potřeba během cesty procvičovat nohy, pít (nealkoholické nápoje) a projít se, pokud je to možné. Pokud již křečové žíly jsou, vhodné je též zvážit užívání léků na posílení žilní stěny (venofarmaka).

Pokud po návratu z dovolené začne např. bolet jedno lýtko a noha je nateklejší než druhá, doporučuje se ihned navštívit lékaře (praktik, pohotovost nebo pracoviště, kde je možné provést ultrazvuk).

Může se jednat o žilní trombózu, jejíž riziko stoupá v průběhu prvních dvou týdnů po letu. Typické příznaky hluboké žilní trombózy jsou bolest a otok jedné končetiny, citlivost, změna barvy nebo teploty kůže. Pokud by se k projevům přidala dušnost, bolest na hrudi, vykašlávání krve, náhlá slabost nebo kolapsový stav, volat záchrannou službu pro riziko plicní embolie.

Riziko vzniku hluboké žilní trombózy a plicní embolie se zvyšuje 2–4násobně při cestování trvajícím čtyři a více hodin, zejména leteckou dopravou. K hlavním příčinám patří nedostatek pohybu, stlačení žil dolních končetin a případná dehydratace. Riziko nekončí při přistání – nejvyšší pravděpodobnost vzniku žilní trombózy se objevuje v průběhu prvních dvou týdnů po letu.

 Univerzální rady, jak na cestách předcházet žilní trombóze:
*Pohybovat nohama i v dopravním prostředku.
*Během cesty odpočívat s nohama nahoře.
*Vybírat jídlo a pití (omezit slaná jídla, dostatek nápojů).
*Pohodlné oblečení a boty (pantofle na přezutí).
*Na cestu se připravit s předstihem (léky).

Dle TZ

www.focus-age.cz

 

 

Tweet