Medicína

Počet nakažených klíšťovou encefalitidou se v České republice dlouhodobě pohybuje v průměru okolo 700 případů ročně – v roce 2025 bylo hlášeno celkem 703 případů tohoto závažného onemocnění. Až téměř u poloviny nakažených přitom existuje riziko, že se u nich objeví trvalé následky, které hrozí nejen seniorům, ale i ekonomicky aktivním dospělým. Nejvhodnějším způsobem ochrany proti nákaze klíšťovou encefalitidou je očkování.

Je známo, že klíšťová encefalitida je závažné virové onemocnění, které postihuje nervovou soustavu. Dlouhodobá nemocnost související s klíšťovou encefalitidou často ovlivňuje kvalitu života pacienta, může vyžadovat změnu životního stylu a představovat vysoké finanční náklady. Česká republika patří mezi oblasti, kde se infikovaná klíšťata nacházejí na celém území a k jejich přisátí může dojít kdekoli. Nebezpečná jsou imaga (nedospělá klíšťata, která nejsou patrná).

I když je závažnější průběh onemocnění obvykle pozorován u starších pacientů a osob s chronickým onemocněním, mezi rizikové faktory závažného průběhu patří například i fyzická zátěž v době nakažení, a to bez ohledu na věk. U dětí bývá průběh onemocnění zpravidla mírnější než u dospělých.

Při prvních projevech klíšťové encefalitidy lze jen obtížně předvídat, jak závažný průběh bude onemocnění mít. Teprve ve druhé fázi, v důsledku postižení centrálního nervového systému, se příznaky vracejí mnohem intenzivněji. Objevit se mohou například nespavost, třes prstů, končetin a jazyka, neschopnost srozumitelného vyjadřování, psychický útlum či dezorientace. Závažný průběh klíšťové encefalitidy mohou provázet také obrny lícního nervu nebo paže.

Dlouhodobé a trvalé následky mohou změnit život. Trvalé následky mohou vést až k nutnosti ústavní péče. Mezi mírné dlouhodobé následky patří emoční labilita, únava nebo bolesti hlavy. Ke středně závažným až závažným následkům se řadí porucha rovnováhy a koordinace, ztráta hybnosti končetin, demence nebo hluchota. U zhruba poloviny pacientů se rozvine postencefalitický syndrom, tedy soubor dlouhodobých neurologických a psychických obtíží. K těm patří mimo jiné: až měsíce přetrvávající nesoustředěnost a pocit únavy, obrna lícního nervu, u níž dochází zpravidla k pomalému uzdravení, obrna paže, která může být trvalá a úplná, nebo částečná ztráta pohyblivosti a ochrnutí. U dětí pak mohou dlouhodobé následky zahrnovat kognitivní poruchy, poruchy paměti či chronické bolesti hlavy.

Mezi nejvhodnější způsoby ochrany proti nákaze klíšťovou encefalitidou patří již stále zdůrazňované očkování, používání repelentů, důkladné prohlížení kůže po pobytu v přírodě a v případě přisátí klíštěte bezprostředně jej odstranit.Tato opatření zároveň pomáhají chránit i před nákazou lymeskou borreliózou, proti které zatím není v ČR očkování k dispozici.

V České republice podstoupilo alespoň první dávku očkování proti klíšťové encefalitidě 51 % obyvatel. Vyšší zastoupení je ve věkových skupinách do 49 let (55 %), zatímco ve skupině 50+ let alespoň jednu dávku podstoupilo 44 %. Mezi staršími dospělými bylo toto zastoupení přitom v předchozím období ještě výrazně nižší – mezi lety 2023 až 2025 došlo ve skupině 50+ let k nárůstu z 37 % na 44 %.K tomuto růstu mohlo přispět i to, že očkování proti klíšťové encefalitidě je v České republice od roku 2022 pro osoby nad 50 let hrazeno ze zdravotního pojištění. Ostatní mohou využít příspěvky v rámci preventivních programů zdravotních pojišťoven.

Přestože má očkování proti klíšťové encefalitidě zahájeno 51 % obyvatel, jen 38 % pak dokončilo základní očkovací schéma tvořené třemi dávkami a jen 17 % populace podstoupilo i první přeočkování, které prodlužuje imunitní ochranu. K přeočkování by mělo dojít po 3 letech od 3. dávky a následně po dalších 5 letech, v případě věku nad 60 let každé 3 roky. Plně chráněno je tak ve skutečnosti pouze 17 % obyvatel – u zbývajících 34 % osob, které očkování zahájily, je ochrana kvůli nedodržení očkovacího schématu pouze částečná, což může vést k falešnému pocitu bezpečí.

Riziko nákazy existuje téměř na celém území České republiky a setkat se s nakaženým klíštětem lze v přírodě stejně jako ve městech. O to důležitější je myslet na prevenci - repelenty proti borelióze, na kterou očkování není, a očkováním proti klíśťové encefalitidě. Dle TZ

www.focus-age.cz

Tweet