Medicína

Podle Světové zdravotnické organizace má až 2,2 miliardy lidí na světě nějakou formu poruchy zraku. Ten, kdo se zrakem nemá problémy, si jen těžko dokáže představit, jak vidí lidé s různým onemocněním zraku. Totiž jak může vypadat vidění při šedém zákalu, glaukomu, onemocnění sítnice nebo sklivcových zákalech.

Šedý zákal, odborně katarakta, vzniká zakalením oční čočky. Zatímco zdravá čočka je průhledná a umožňuje světlu procházet do oka, při šedém zákalu se postupně zakaluje a vidění se zhoršuje. Pacienti často popisují, že vidí „jak přes mlhu“. Typickými příznaky jsou zamlžené vidění a zkreslené vidění na blízko i do dálky nebo zvýšená citlivost na světlo. Nejčastěji se šedý zákal objevuje s přibývajícím věkem jako součást přirozeného stárnutí oka. Existují však i jiné příčiny, jako například úraz oka, jiné onemocnění, nezdravý životní styl nebo užívání některých léků. Šedý zákal lze odstranit pouze chirurgicky – tedy odstraněním zakalené lidské čočky a jejím nahrazením umělou nitrooční čočkou. Jiná účinná léčba neexistuje. Pokud by pacient operaci nepodstoupil, může dojít až k postupné ztrátě zraku.

Zelený zákal neboli glaukom, je závažné onemocnění, při kterém dochází k postupnému poškození a odumírání zrakového nervu. Nebezpečný je především tím, že v raném stadiu nebolí ani nezpůsobuje výrazné obtíže, ale postupně může vést až k úplné ztrátě zraku. Nejdříve dochází k malým výpadkům v zorném poli, kterých si pacient nemusí vůbec všimnout. Postupně ale dochází ke ztrátě periferního vidění a neléčený glaukom může vést až k takzvanému tunelovému vidění – člověk pak vidí, jako by se díval skrze úzkou trubici. Hlavním rizikovým faktorem je zvýšený nitrooční tlak. Vyšší riziko mají lidé nad 40 let, zejména senioři, ale také osoby s genetickou predispozicí, cukrovkou, migrénami nebo dlouhodobým stresem. Poškození zrakového nervu způsobené glaukomem bohužel nelze vrátit zpět. Správně zvolenou léčbou ale lze zpomalit další zhoršování a zachovat pacientovi co nejdéle funkční zrak. Léčba spočívá především ve snižování nitroočního tlaku – pomocí očních kapek, laserových zákroků nebo chirurgické léčby.

Při makulární degeneraci dochází k poškození tzv. žluté skvrny, což vede k postupnému zhoršování centrálního vidění. Onemocnění má dvě podoby – suchou a vlhkou. Zatímco suchá forma postupuje většinou pomalu, vlhká forma může vést k výraznému zhoršení vidění během několika týdnů či dokonce i dnů. Od samého počátku této nemoci pacienti ztrácejí schopnost číst, rozeznávat známé tváře, barvy a všechny tvary vnímají pokřiveně. Riziko ztráty centrální zrakové ostrosti je u tohoto onemocnění opravdu vysoké a čas hraje rozhodující roli. Čím dříve je makulární degenerace zachycena a zahájena léčba, tím větší je šance zachovat si funkční zrak a kvalitu života.

Odchlípení sítnice patří mezi akutní a velmi závažná oční onemocnění. Dochází při něm k oddělení sítnice od spodních vrstev oka, které ji vyživují. Pokud není stav rychle řešen, může vést až k trvalé ztrátě zraku. Typickými příznaky bývají světelné záblesky, náhlý výskyt většího množství tmavých teček nebo pocit „padající opony“ či stínu v zorném poli. Vidění se může rychle zhoršovat a obraz bývá deformovaný nebo rozmazaný. Riziko odchlípení sítnice je vyšší například u silně krátkozrakých pacientů, po úrazech oka nebo po některých operacích. Odchlípená sítnice je stav, který vyžaduje okamžité řešení. Čas je v tomto případě zásadní – čím dříve pacient přijde k vyšetření a podstoupí léčbu, tím větší je šance na záchranu zraku.

Sklivcové zákaly patří mezi velmi časté obtíže, zejména ve vyšším věku. Pacienti je popisují jako pohybující se tečky, nitky, mušky nebo pavučinky, které se objevují v zorném poli, nejvíce například při pohledu na světlou plochu nebo oblohu. Vznikají změnami ve sklivci – gelovité hmotě uvnitř oka. Ve většině případů jsou neškodné a souvisejí s přirozeným stárnutím oka. Většinou nepředstavují závažný problém. V případě potřeby je lze po konzultaci s lékařem odstranit laserovou vitreolýzou nebo operačním zákrokem. Dle TZ

www.befreepr.cz

Tweet